Bylo, nebylo, žila jedna osůbka krapet podvyživená, na 172 cm 53 kg není zrovna moc a ta osůbka byla těhotná a s diagnostikovou těhotenskou cukrovkou.
První pondělní návštěva diabetologické ordinace se nesla ve znamení proškolení s dietou a se zacházením s glutometrem. Jenom jsem tam tak seděla na židli s pyskokrytem a jen němě poslouchala jak nesmim samozřejmě sladké, ale také tučné, neměla bych banány, hrozny, kořenovou zeleninu, klasické vývary, spíš ty zeleninové a ještě zahuštěné max. samotnou zeleninou, jak jíst sýry jen 30%, maso jen libové a počítat si sacharidy od rána do večera, převažovat suroviny aby ty sacharidy byly dobře a tak... supr. Pak mi na zkoušku změřila glukozu tim mým glutometrem a trošku se divila když po dvou hodinách od svíčkové mam 5,8. Tak jsem se sestry zeptala, jestli můžu jíst normálně a měřit se a ona proti nebyla. Tím to haslo, dostala jsem jen žádanku na další krev - nalačno glukozu a dlouhý cukr.
Další návštěva byla za týden ve čtvrtek, tentokráte už k doktorce. Pečlivě jsme se těch deset dní měřila po každém jídle, abych věděla, jak se ten můj cukr v krvi chová, zajímavé, že po tom samém jídle - snídani müsli s jogurtem, které bylo x dní stejné mi jednou hodnota vylítla na hraniční 7,8, jindy jen na 5,0, tak jako nevim a to jsem si dávala přibližně stále stejné množství. Hraniční či krapet vyšší hodnoty jsem měla asi 4x (bez diety) po ovesné kaši z pytlíku 8,1 a 7,8, jednou tom müsli a jednou po večeři ve formě tří toustů i když celozrných s kečupem a trochou zeleniny a to 8,3 ale po další hodině jsem měla pod 5. Po hodině je limit 7,8 a po dvou 6,7. Ještě teda jednou mi to vylétlo trošičku po večeři, ale to mi celý den bolela hlava a ještě jsem odpoledne užírala kde co, protože malej slavil narozeniny. Toť vše. Ráno jsem si naměřila hodnoty od 4,2 do 5,2 limit je 5,3 na glutometru.
S těmito, myslela jsem si, celkem normálními hodnotami jsem šla k doktorce a dost jsem se přepočítala. Lačný cukr mi opět vyšel vyšší než by měl a to 5,5, předtim jsem měla z krve dvakrát 5,4 a dlouhodobý cukr mi vyšel 33 a limit je 39.
Doktorka mě vyzpovídala z mé a z rodinné anamnézy, převážila mě a změřila mi tlak - skvěle 138/98 - v klidu normálně mívám doma 115/75 byla jsem dost vyschýzovaná. A toto bylo ještě předtím než mi něco začla řikat. Podívala se na můj zápisníček a dost divně na mě koukala, že jsem si dovolila nedodržovat dietu. Jen mi pochválila záznam, že mě bolela hlava. Když se koukala na mé pohublé tělíčko vylezlo z ní, že vůbec nevidí důvod, proč bych měla mít cukrovku, tu maj leda tak tlustý a zcela bez nějakého citlivějšího přístupu na mě vybalila svůj názor, že mě vidí na typický první typ cukrovky. Ještě si to teda ověří dalšími krevními odběry, které trvají na vyhodnocení 3 týdny. A taky kvůli těm ranním hodnotám lačného cukru by mi měla dát už prášky. Hm... tak jsem tam zas tak seděla a němě čučela, jen jsem se zeptala kolikrát si teda mám měřit ten cukr, prej stačí 7x za týden, 4x ráno a 3x - po každém hlavním jídle, abych se nestresovala, vtipné. Hm... že by mi zdůvodnila, proč mi ty prášky nalačno teda nedává, co by pro mě znamenala ta cukrovka 1. typu, jak špatné jsou teda ty hodnoty ze zápisníku s ohledem na nedodrživání diety, že to přelezlo při normálním jídle se stává i zcela zdravím, nebo je to velký problém? ... netušim, jen mám důsledně dodržovat dietu, nic víc a ještě si zajít na ty odběry, nemusim aspoň nalačno.
Hm... tak jsem odcházela domu dost zničená s pocitem, že bych asi nejradši měla někde chcípnout. Celej zbytek dne jsme byla dost mimo, hlavně, že se nemam stresovat. V noci se mi taky dost naprd spalo, v pět jsem se vzbudila a jak jsem byla vystreslá, šla jsem si změřit cukr s obavami co tam bude za obří hodnotu. Měla jsem 4,0, když jsem si ho opět nalačno změřila o tři hodiny později měla jsem 4,6. Tak jako nevim. Nevim jak moc přesně měří ten přístrojík, kolik bych měla klasicky z krve a vůbec nevím, co to znamená, že mám fakt problém, nebo je problém v pozdním krevním odběru oproti probuzení a je to v pohodě? Netušim. Jen vim, že jsem typický případ pro první typ cukrovky, dík.
Na další kontrolu jdu až za tři a kus týdne. Na to, že mi měla dát prášky na ten lačný cukr a nedala, je to celkem za dlouho. Tak nevim, asi to nebude až tak hrozný. Ale očividně se musím oproti minulé návštěvě smířit s tím, že tam nejdu jako zdravá ale že jsem na umření s prvním typem cukrovky a třeba mi řekne něco lepšího než budu čekat, ale už jako nevim. Musim rozdýchat ještě tu poslední návštěvu, kde mě dost rozsekala, nějaké empatičtější podání celé věci by nebylo od věci.
Taky mi ještě pro uklidnění řikala, že když mi cukr vyleze nad 7,5 tak je dítko nucené si dělat inzulín samo a že může mít pak větší srdcea sním problémy a že může bejt obřík a tak. dík
To mě fakt zajímá, jak s tou jejich dietou 225 g sacharidů mam jako podvýživa v těhotenství přibrat. Když jsem při normálním jídle nepřibírala ani mimo těhotenství. ... hm. A na nějaké přepočítávání sacharidů jim kašlu, omezim leda tak pečivo a nějaké pokrmy, které jsou sacharidoznější, ale tím končím. Večer na druhou večeři v devět si dam nějaký sýr nebo oříšky či trochu polívky a dlabu jim na to...
A ještě ta pozitivní atmosféra s covidem... hlavně se nestresovat!
hauk
Žádné komentáře:
Okomentovat