Je to už opět nějaký pátek, co jsem si tu vylila své optimistické náladičky. Od té doby se vyskytla čas od času i pozitivnější zpráva, aspoň že tak.
Mám volné odpoledne! Vyvlíkla jsem se z oslavy narozenin jedné známé. Synka jsem odevzdala otci a ten to tam s ním jistě dostatečně oslaví i za mě. Aspoň nehrozí, že budu mít synka stejně na krku, jako se to obvykle stává. Já tam mezitím sedím, nudím se a manžel se tam pěkně někde úplně jinde vykecává.
Jsem poslední dobou nějaká přešlá a popudlivá, pořád mi něco vadí. Snažím se hodit do klidu a výjimečně se mi to i daří. Prostě se nad věcmi, co mě hodně a dlouho deptají, povznést a neřešit to. Jde to ale ztuha, nakonec stejně většinou vypěnim a mám kecy.
Jak se vede s cukrovkou? Čoveče, na další velmi očekávané návštěvě doktorky na diabetologii to bylo úplně v pohodě. Doktorka je hrozně sympatická a příjemná. Prostě to byl na začátku jen takový blbý exces. Stále si měřím cukr nalačno a po jídle skoro každý den, jsem zkrátka klidnější, když vím, že mám hodnoty ok. A to mám. Jen výjimečně mi něco vyleze na hranici, či trošičku přes, ale to je opravdu po prasárničce, třeba svíčkové s knedlíkem nebo pizze. A to si zas tak často nedávám a když jo, tak se pak snažím trošku víc hýbat, dám si lehkou pětiminutovku na rotopedu a po pěti minutách mam hodnoty ukázkový. Když mam tyhle hraniční hodnoty, tak si je nezapisuju, to až ty po pěti minutách no a co :D Ale to je fakt výjimka... jednou do tejdne, či dvou. A když mam po jídle hodnoty až skoro moc nízké tak si naopak něco dobrého zobnu :)
Moc jsem toho zatím nepřibrala. Na to, že jsem akuálně v 31. týdnu, tak jsem se vyšplhala z nějakých 52 kg poránu na necelých 57 kg. Jsem zvědavá jestli dsáhnu aspoň na tu šedesátku. Minule jsem touhle dobou měla o nějaká 4 kg víc.
Teď ve středu jsem byla na pohotovosti. Trošku jsem špinila, teda jen pár kapek krve v normálím výtoku, to bych přežila ten jeden den - ve čtvrtek jsem měla mít po 4 týdnech konečně poradnu, ale objevila jsem po velké na toaleťáku asi 2 mm krevní sraženinu jako při menstruaci a to mě dost vyděsilo. Jak přijel manžel z práce, udali jsme syna sousedům - babi s dědou a jeli do Motola. Bylo to docela na dlouho čekání, asi hodinu, ale naštěstí mě zkontrolovali a bylo vše v pořádku. Spíš jsem si připadala, že zbytečně vyšiluju. Sestra se mě ptala jakou mám spotřebu vložek, když špiním a já že žádnou, na mě divně čučela... Já jako krvácet, že potřebuju vložky, tak bych takhle v pohodičce asi nebyla a totálně bych vyšilovala... Jo a na utz byla prďola hlavou nahoru, potvora.
Druhý den jsem šla do poradny s tím, že mám mít i poslední velký ultrazvuk. To byl teda velkej ultrazvuk... Nevim no, předchozí doktorka mi přišla pečlivější a celkově příjemnější, tahle se s tim moc nepáře. Ultrazvuk trval asi 3 minuty, takže nic moc podrobného to asi nebylo. Jen prďolku přeměřila - zjistila váhu 1722g takže prej ne 30+1, co jsem zrovna byla, ale asi 31+2, takže o týden víc. Doufám, že to nebude obryně Stáňa, ale dítko tak do 3,3kg. Na to špinění mi vůbec nic neřekla, ani, že to je asi jen překrvený čípek. Předchozí doktorka mi vždy od nějakého 24. týdne čípek přeměřila, aby vyhodnotila nějaké to CS skóre, proto jsem taky od toho 24. týdne brala hořčík, páč se jí zdál nějaký měkčí než by měl být i když se naštěstí nezkracoval. Tahle doktorka nic, stále mi do průkazky píše skóre 0, pochybuju, že mám stále 0. Také jsem si myslela, že od 32. týdne se má do poradny chodit každé dva týdny a ono prd, pozvala mě opět za 4 týdny. Jsem zvadavá jestli i při té další návštěvě - na začátku 35. týdne mě pak pozve až za 4 týdny, myslím, že bych asi ani už nemusela přijít. Na nějaký 36. týden se mám objednat na poradnu do porodnice, do Hořovic, kde se chystám již podruhé rodit. Poprvé to nevyšlo, jelikož zrovna v tu chvíli nepřijímali. Jo a na tomhle utz u doktorky byla prďola zas na hlavě. Dělá tam pořád nějaké přemety. Dneska mi zas přijde, že ráno byla na hlavě ale teď je zas asi hlavou nahoru... snad se ustálí v pozici hlavou dole a nebude do poslední chvíle dělat kraviny, to by mi ještě ke štěstí chybělo :D
Hauk, už jsem se vykecala dost, příště se třeba podělím o to, co mě tak hrozně deptá, je toho dost a dost :D
Žádné komentáře:
Okomentovat