čtvrtek 29. září 2011

Smích léčí

     Jeden by nevěřil, jak může být čtvrtek vtipným dnem. Už dlouho jsem se tak nenasmála XD...

středa 28. září 2011

Bloudění

     Bloudění bude mojí výplní všedních i nevšedních dní... jinak to nevidím...

sobota 24. září 2011

Zdrhající mozek

    Uběhl pouhopouhý jeden týden a už mám mozek na útěku.

úterý 20. září 2011

S absťákem

     To by si jeden nedokázal představit, jaké to je být na koleji bez netu. To je snad horší než nemít ruku XD. Člověk si na něco vzpomene, co by si zrovna našel, na co by se podíval, co si potřebuje stáhnout a ono prd...

sobota 17. září 2011

Dinosauři na útěku

     Poslední dny volna už jsou pomalu ale jistě v tramtárii nebo někde tím směrem. Po takové dlouhé době bude docela šok vrátit se do reality z té bestarostné pohody.

čtvrtek 15. září 2011

Jako na severu

     Babí léto přicupitalo a ujalo se vlády. Vystřídalo letošní upršené léto, které se projevilo svým typickým počasím pouze týden, či dva z celých prázdnin. Mně to rozhodně nevadilo, léto s teplotama přes 30 stupňů, či blížící se k 30-ce opravdu nemám ráda. Aktuální denní teploty mi jsou mnohem příjemnější a připomínají mi Island, tam bylo takhle úžasně. Ve stínu bylo chladno ale na sluníčko tak akorát teplo a ten příjemný větřík, fakt úplnej letní Island :D

sobota 10. září 2011

Ve stínu dubů

     Jak jen je úžasné procházet se po pěšinách, po kterých se promenádovala smetánka již před více než dvěstě lety. Po místech, kde se vám nad hlavami klenou větve staletých dřevin, někdy až téměř tisíciletých. Ve srovnání s těmito mohutnými duby, si člověk uvědomí, kterak je lidský tvor pouho-pouhým prdem ve výřivce, ničím. Úchvatné je posadit se alespoň na chvilku pod takový strom, ještě stylově na původní, kamennou lavičku a pouze si užívat chvíle neuvěřitelného ticha.

středa 7. září 2011

Vstříc novým zítřkům

     Téměř čtvrt roku uteklo od okamžiku, kdy jsem naposledy páchla do školy, až do včerejška. Mohla bych tady psát, jak jsem úpa nejvíc smutná, že budu muset zanedlouho zas do tý blbý školy. Ale nebudu, ne že bych se zrovna těšila, jenom se začínám opět nudit. Vidim, jak až budu ve škole, bude mě štvát škola a budu se zase chtít flákat XD ... člověk furt chce něco, co mít zrovna nemůže a pořád je nespokojenej :D ... že ho to stále baví :)

pondělí 5. září 2011

Temná věž III.

     Během tří týdnů strávených navštěvováním práce jsem přežvýkala další díl této série. První díl, Pistolník, měl necelých 200 stránek, druhý díl, Tři vyvolení, měl už přes 420 a tehle třetí díl se protáhl ještě o 40, čtvrtý díl se prodlouží o dalších 200... na ten sedmý díl bude potřeba asi dvoukolák XD ...

Pustiny
Stephen King

JAK CHÁPU PRAVDU
John Chambers
"Ukážu ti strach v hrsti prachu."
- T. S. "BUTCH ELIOT"

"Moje první myšlenka zněla, že každé jeho slovo je lež."
- ROBERT "SUNDANCE" BROWNING
Pistolník je pravda.
Roland je pravda.
Vězeň je pravda.
Paní stínů je pravda.
Věžeň a Paní se stali manželi. To je pravda.
Dostavníková stanice je pravda.
Mluvící démon je pravda.
Prošli jsme pod horami a to je pravda.
Pod těmi horami byly příšery. To je pravda.
Jedna z nich měla mezi nohama benzínové čerpadlo Amoco
a předstírala, že je to penis. To je pravda.
Roland mě nechal zemřít. To je pravda.
Pořád ho mám rád.
To je pravda.

Kdy brána není brána? Když je dána, a to je pravda.
Blaine je pravda.
Blaine je pravda.
Který vůz nic neuveze? Velký vůz, a to je pravda.
Blaine je pravda. Musíš stále sledovat Blainea, Blaine je svízel, a to je pravda.
Co je celé černé a bílé a červené? Červenající se zebre, a to je pravda.
Chci se vrátit a to je pravda.
Musím se vrátit a to je pravda.
Zblázním se, jestli se nevrátím domů, pokud nenajdu kámen růži dveře,
a to je pravda.
Šš-šš, a to je pravda.
Šš-šš. Šš-šš.
Šš-šš. Šš-šš. Šš-šš.
Šš-šš. Šš-šš. Šš-šš. Šš-šš.
Bojím se. To je pravda.
Šš-šš.
Pustiny - Stephen King; 114,115

sobota 3. září 2011

Návrat zpět

     Sluneční kotouč visí vysoko na nebi. Jeho druhové, vyhublé štíhlé špagátky snášející se s neobyčejnou lehkostí a zároveň drsností k povrchu zemskému, čechrají vzduch nad tmavými plochami poskytující útočistě tvorům vyměnivším nohy za kola. Nadýchaná hmota z vaječných bílků zakryje chvílemi žlutou kouli. Kde je, kam zmizel bezestopy ten tetelící se prostor?