Uzávěr

Uzávěr plynu, uzávěr vody, uzávěr v trojúhelníku. Jak technické věci to jsou. Tohle není a nemůže být ani jedno z toho. Plyn tu neplynní, voda tu nevodí. Tři strany tu taky poněkud chybí. Co s tím?

Blíží se to. Něco a nic. Konec roku. Co to je? Akorát kalendářní úchylka.

Prý se bilancuje. Co uplynulý rok přinesl, co odnesl a čím se proslavil či naopak. Hm... nechtěla jsem moc bilancovat, už jsem se toho nakecala za ten rok víc než dost... ale ... kebule zas prudí, tak co s ní, nebo snad sní?

Až do dnešních dnů jsem v průběhu v podstatě celého roku sepsala spoustu nejrůznějších žblechtů o věcech, co mě akorát tak deptaly a vytáčely. Navštívila jsem tím způsobem svá mnohá skrytá zákoutí. A asi i objevila mnohé. Třeba to, že je pořád všechno na jedno brdo, jak dokazuje jeden článeček, co jsem tu měla někdy v listopadu před dvěma lety... Hra o hlavu

No je to trošku depresivní stále se motat v kruzích. Krapánek. V tomto duchu se nesla většina letošního roku. Chtěla jsem se dostat někam jinam, někam dál, někam pryč... ale asi jsem byla jak koza uvázaná na provazu u kůlu.

V září mě to už přestalo bavit a trošku neočekávaně jsem si přehryzala provaz, až mě to samotnou překvapilo. Sesednout z mrtvýho koně, dle indiánů. Chce to... občas, když si člověk konečně uvědomí, že ten kůň na kterém se snaží pokračovat v cestě, co kdysi byl takový čiperný a jankovitý, už je dávno tlející skelet. 

Občas, tak jako noha co amputují bolí, tak i ten pitomej provaz chvílema stále trošku škrtí. To když se v tý dutý kebuli zas odehrává Hra o hlavu. ... a ta bude pokračovat asi napořád. Věčná válka. Nemyslím si, že by někdy utichla.

Ale musím uznat, že z celkového hlediska a nadhledu - z výšky mraků na obloze, se pozdává, že tento rok i když byl docela kvalitně nesmysluplný a chvílema velice blbý, byl zaručeně lepší než rok předchozí. Kvůli v podstatě bezproblémovému spaní jsem se nemusela obávat, že to se mnou každou chvíli praští... takže kjásné! Když člověk může spát, je všechno v pohodě... Takže pohoda, tabáček.
A navíc ať se to vezme z jakéhokoliv úhlu, stala jsem se titulovaným Blbcem... a to je velice záslužné :D

Dostalo se mi také asi nejvíc poučení za posledních pár let, ráda se podělím s pár-k-em:
1) každý vůl se neidentifikuje jen dle toho, že mu chybí koule
2) nemá smysl vést válku sám se sebou
3) je dobré si se sebou umět poradit sám, nikdo jiný to za člověka neudělá, ani chlast
4) nestarat se o věci a lidi, které a kteří postrádají smysl a navíc o to nestojí
5) snažit se myslet pozitivně, sice to věci nevyřeší, ale aspoň je to nezhorší
6) na nic věčně nečekat, je to ztráta času a stejně se ničeho človíček většinou nedočká, leda tak vystojí ďůlek.

Ještě mě tak napadá docela zajímavá věc, co se také vztahuje k letošnímu roku a přidává něco k jeho pozitivům. Letos, což se v minulosti v podstatě nestalo ani jednou, mi tři chalani nezávisle na sobě a navíc dobrovolně uvařili jídlo a já vlastně ani jednomu... hm hm... co to vypovídá?... asi to, že jsem děsná mrcha, co jedině tak zneužívá nevinné klučíky, přesně... XD
No, příští rok to zkusím asi trošku oplatit ... ale to si ještě rozmyslím...

Toliko k uzávěru roku, co zítra končí.
A něco málo k tomu dalšímu, už s patnáctkou na konci... hm... už bude mít občanku, velký to hošan :D

Přeji všem trpělivým a hrozně divným lidem, kteří sem občas zabloudí a čtou si tyhle dost podezřelý hlody... hodně zdravie a šťastie a ať ten další rok je krapánek občas i smysluplný a samozřejmě hooodně smyslný! hauk! :D