Nebe je šedivý. Barvy zmizely. Mlha, nebo smog nebo od všeho trošku?
Je zima. Už zase. Myslim, že někdy to tady už bylo. Asi nějaký dežaví.
Kde jsem já? V p*deli... ale tam už asi tak ne tolik... spíš v nadp*deli. Ale že by to tu bylo zrovna růžový. Ale jo, vlastně je XD... Mám tady už vysezený kjásný ďůleček. Přece se z toho neopupínkuju ... jsem na to v podstatě už zvyklá...
V pondělí večer jsem byla tááák nehorázně nasířená, tentokrát ze školy. Až jsem z toho musela jít radši spát. Dělala jsem jednu úlohu a místo nějakých 70 cm mi to vycházelo furt 1 mm ... už bylo jedenáct večer a měla jsem všeho dost. Předtím jsem řešila asi 4 hodiny jinej předmět a úlohu zas na něj... Byl to boj, ale zvládlo se to.
To je z toho, že máme cvika jenom ve středu a ještě za sebou. Odevzdat úlohy z obou naráz a ještě ve stejnej den z nich psát test... děsný. Ále zvládlo se to ... včera. Jsme zkrátka všichni úchvatně šikouní.
Další den, o úterku, jsem tu vadnou úlohu nějak pořešila a matlabák mi konečně začal házet realističtější výsledky 70 čísel... ale asi to mam stejně blbě ale co, vypadá to už docela slibně :D ... už se těším až mi to zas vrátí... hmmm... jo... pojď do mě...
Včera odpoledne, od čtyř byla slibovaná přídavná přednáška z numerický matiky, kde nám měl vyučující, kterej se nám vlastně ani od začátku semestru nepředstavil, osvětlit naší zadanou úlohu, kterou máme udělat ke zkoušce... Odcházela jsem po hodině, páč mi jelo metro a bus a prostě jsem musela odejít a nějak jsem to stejně celý nechápala ... prostě čínština... Prej to pak spolužáci pochopili, jak na to, tak nevim, jestli to bylo myšleno ironicky či ne... boh ví.
Vykvákla jsem se na všechno, včetně zbytku zmiňované přednášky, utekla na metřiště a ujela jím na Čerňák, kde jsem přesedlala na bus na severovýchod. Dostalo se mi pozvánky do pohádkového města na pivko. Potřebovala jsem už vypadnout, zas nějakou změnu v tom podělaném stereotypu. Už mě to tu taky všechno děsně síří. ... a co vlastně ne?... hm... filozofická otázka hadr.
Po hoďce jsem vystoupila na cizím autobusáku, byla už tma, ale podle velice "odborných" instrukcí: kolem toho kulatýho baráku doleva dokopce, jsem se překvapivě vydala správným směrem... XD
Cestou jsem potkala zakukleného poutníka, byla jsem tak nalezena a neztracena. och :D
Musím říci, že tam maj děsně moc lékáren, na každym kroku snad... Jičín město Rumcajse a lékáren... XD
Jako vážené návštěvě, dostalo se mi uvařené večeře, po které se razilo na slibované pívo, místního výrobce, Svijan. Promazala jsem se a prokněžnila, až jsem tam z toho zapomněla rukavice, ale našly se...
Po návratu jsme se vrhli na mou lahvinku, co jsem s sebou přivezla, sice slabá, ale voděnka Absolutka s melounovou chutí... hmmm... dobroučká, fakt chutnala jak žlutej meloun.
Hráli jsme u toho velice promakané člověče nezlob se s jednou obyč figurkou, pak s husičkou, plackou - bažinou a kuželem. Figurka, člověk, utopí se v bažině a napíchne se na kužel, ale sežere husičku. Husička sežere bažinu, ale napíchne se na kužel. Bažina zlikviduje kužel. Ještě na zvýrazněných políčkách se mohla jakákoli figurka prohodit s jinou stejné barvy... To byla strategie XD... a na plný čáře jsem vyhrála... muhahaha... no, ale pak jsem jinou hru projela a na šibenici jsem taky trošku pohořela -ro-ník ... fakt mě oddělal hrobník :D
Šlo se spát po třetí, ale jak jsem celá divná a ještě někde v čudu, tak jsem se ráno probrala před osmou... a už neusnula. Tak jsem aktuálně nějaká tuhá, krapet.
O poledni jsem nastoupila do busovitého tvora a odjela do matičky. Nějak jsem si přisedla k jednomu týpkovi, který měl vedle sebe místo. Půl cesty jsem proklimbala a druhou se se mnou bavil právě ten týpek. Byl družnej... a nebyl to Čech, byl to arab, co si udělal výlet z Prahy do Špindlu. Že prej pochází z Egypta? ... Myslim, ale nežije tam, prej jeho rodina nebo co... bylo to také zmatené, nebo jsem jenom tupá :D. Ale prej žije a pracuje v Abu Dhabí ... Až z paty jsem se snažila tahat svou angličtinu a nějak jsme si docela i solidně popovídali, mi i tu angličtinu dokonce pochválil... No myslím, že nebyla nic moc teda, ale tak rozuměl většině a já taky tak co ... :D ... Byl nějaký vyprdlý ze sněhu, že ho viděl poprví v životě a že to tu máme fakt pěkný, takový zelený a tak. Oni tam maj přes léto 50°C no to bych chcípla... fujky... Bylo to docela fajn. A prej se zejtra vrací domu.
Dojeli jsme teda do Práhy, zpět na Čerňák. Využila jsem této skutečnosti k návštěvě Ikei, musela jsem sehnat jeden vánoční dárek. Naštěstí jsem opravdu slavila úspěch, když už jsem to tam celý musela procourat.
No, teď si tak leda udělat večeři, vidím to na oblíbený kuskus a zalehnu k nějakýmu filmu, mám rozkoukanej animák Frozen... na školu s*ru...
Žádné komentáře:
Okomentovat