Moderní švábí svět

Asi se mi nechce nic dělat a asi toho není zas tolik na práci. Je prostě normální sobota, venku je celkem hnusně - takový normální podzim, i když na listopad to úplně nevypadá. Ale vlastně jako jo, listí padá, tak na co si stěžovat. Chtít sníh? To bych byla až moc náročná asi :D

Mám nějakou náladičku si zafilozovat o současném moderním světě, jak je všechno žúžové. Možná se budu snažit to nepojmout úplně pesimisticky, ale bůhví jak to dopadne, já bůh nejsem ...  jsem akorát švábík, co ždloubá tykadýlkama kolem sebe a prozkoumává tak okolní svět, dokud ho někdo nepleskne novinama ... švábi mají naštěstí dost životů... jenom bacha na biolit, na ten jsou i švábi krátcí...

Kde začít? Nějak zeširoka. Hm....

Země je kulatá!

Teda je šišatá.

To ne...to je až moc oborové téma, to mi stačí ve škole, každý úterý a středu... eeee... Tak teda znova.

Na světě žije cca ani nevim kolik lidí, jestli je to 7 mld? Zkusíme pana googla:

Podle amerického úřadu pro sčítání lidu žije k 15. 9. 2014 na Zemi 7,260 miliard lidí.

...paní wikipedie nezklamala. To to máme fajn.

Nejvíc je stále v Číně, ale na paty jí dýchá Indie, kde je jenom o 130 mil lidí míň. To je vtipný, skoro o miliardu míň je na třetím místě USA. Tjošku rozdíl...

No a teď se zaměřím na něco moderního, propojovacího. Internet a mobily. Na světě je teda nějakých 7 mld a něco lidí. Prej v roce 2011 používalo internet asi 35% lidí. Kolik je to teď? ... Tipla bych si že je to kolem 50%? 

Něco k mobilům: "Na začátku roku 2000 bylo ve světě jen 500 milionů uživatelů mobilního telefonu a 250 milionů uživatelů internetu." ... ...

Zkusila jsem vygooglit, kolik je uživatelů mobilů teď a prej v současnosti něco přes 4 mld, odhadem. A používaných mobilů je asi dvojnásobek... hmmm... 

Co z toho lze vyvodit? Lidi si můžou krásně předávat informace ze všech koutů světa do všech koutů světa. Hele, tady bylo sakra velký zemětřesení a stalo se to to a tamto... Celej svět může okamžitě zareagovat. A to díky jediný společný síti a miliardám mobilů.

Už mi přijde skoro neuvěřitelný, že ještě před 14 lety byl pro normální lidi svět úplně jinej? Internet mělo jenom pár lidí, kteří byli nějací až moc pokrokoví, bylo jich však minimum. Mobily - ty akorát začínaly.

Pamatuju si, jak jsme šli koupit první mobil do elektra, za nějakých 5-6 ticíc? Byl to Siemens C25. Byla jsem ještě malej špunt chodící na první stupeň základky. Hrozně mě bavilo v tý době něco vyrábět, s něčim se patlat, skoro každej den jsme po škole chodili ven lítat kolem baráku, lízt po stromech, v zimě bobovat za barák, to byl v zimě občas i ještě docela sníh. Počítač jsme doma měli, ale bez netu. Byl to pracovní comp taťky z čezu. Maximálně jsme na něm hráli nějaký děsně promakaný hry a zkoušeli si hrát s wordem.

Vlastní mobil jsem si koupila nějak na konci června - v primě 2003. Byl to taky Siemens, ale C55 a stál něco kolem 4500,- Byla jsem sakra týpek s takovym super a navíc i hezkym mobilem... :D

Tenhle mobil jsem měla až do léta 2008, kdy jsem si koupila taky za 4500,- Sony Ericson w610i a zas jsem byla týpek, tentokrát s oranžovočernym mobilem. Tenhle jsem si koupila jenom z toho důvodu, že ten starej měl už blbou baterku, ale stále fungoval v pohodě, ani jsem ho neměla nějak ošoupanej. Asi jsem s nim moc nešoupala :D V tý době, myslím, už pomalu začínaly první smartfony, teda mobily takový ty bez tlačítek za děsný prachy.

Tenhle mobil (SE) stále fungoval, baterku měl taky dobrou, tak jsem neměla nutkání si pořizovat novej. Ale najednou, že bych měla ještě jednu simkartu a dva mobily jsem mít nechtěla. Minulej rok, zas v létě, jsem si teda pořídila po delší době váhání současnej mobil LG tyjo nevim jak se jmenuje... něco jako E455 dual sim. Stál taky něco přes 4 litre. 

To je tak alles k mobilům a co teda ten počítač a internet?

Počítač jsme teda doma měli už někdy ... to je fakt dlouho. Měli jsme ten velkej krám z elektrárny možná od roku 98? asi. Taťka pak dostal v práci i pracovní notebook, ale to byl taky kvalitní krám, možná to bylo ještě dřív než jsme měli ten velkej pc už nevim... Byl starej, já nevím tak asi 10 let a nedržela mu obrazovka a původně prej stál přes 100 litrů. No kšunt :D

Vlastní počítač jsme si koupili když jsem byla v sekundě, takže asi před těma 10 lety, 2003-2004. To je jenom 10 let? ... wau... mi to připadá jak celej život :D Tolik se toho od tý doby v týhle elektronice změnilo, a to v průběhu třeba jenom 5-ti let?

Měli jsme velkej pc sestavenej na míru. Vim, že mě v tý době štvalo, že zabere v pokojíku celej stůl! A že se všechno musí dát proto doprčic... XD Taky jsme si zařídili internet. Zázrak. Založit si email... poznávat různá zákoutí teho internétu... Ale šlo to samo, holt jsem asi generace pokroku :D ... i když co se změní dál? třeba se taky objeví ještě něco převratnějšího než internet.

Docela pěkný je tenhle článek o budoucnosti, co je dnes...

Pak už jenom další malý milníček. Po matuře a za maturu jsem si koupila svůj první vlastní notebook Sony vajco azurového vzezření. Abych už nemusela válčit s mamkou o ten starej PC. Ten stále máme a funguje, i když má jinej disk, jinou obrazovku, klávesnici, tiskárnu i myš. A byl nabušen o asi 2 gb ramky. Ale ta mu stejně moc nepomohla, když má svůj starý jednojádrový procesor. Ale mamce pro brouzdání na netu úplně bohatě postačuje. Zatim ještě neumřel, tak fajn :D

Můj milášek také stále funguje, i když už pátym rokem dostává zabrat s těma více či méně blbejma programama a výpočtama hladivých ploch sféroidů, elipsoidů a nevim čeho všeho. No, pravda chcípnul mu asi měsíc po záruce pevnej disk.. smůla XD... ale jinak baterka drží... v podstatě stejně dlouho jako když byla úplně nová. Je to můj Šmoula :)

K čemu všemu tyhle sentimentální řeči? K rozboru dnešního světa, k čemu jinýmu ...

Takže v současnosti je hrozně lidí na netu a skoro každý je upíchlý na nějaký sociální síti. Má hromadu kamarádíčků, pořád si s nima píše, kouká na jejich fotky, na seksy selfííí, na jejich kydy a hlody. A je děsně spokojenej, že je zavřenej v místnosti mezi čtyřma stěnama sám se sebou. Je se všema, ale je sám.

Přijde mi to ujetý. Ještě ujetější mi přijde, když jde člověk s někým ven, někam si sednout, pokecat a nakonec to končí tak, že maj oba v ruce mobil a jsou na netu a spolu ani nemluví... ehm?

Když jdu někam já, tak je mi mobil vlastně docela volnej. Jestli ho rovnou nenecham někde zahozenej. Když se jdu náhodou někam družit, tak na co jako potřebuju mobil? Stejně mi věčně nikdo nevolá ani nepíše tak proč? A i kdyby někdo volal a psal, tak si chvíli počká ne? Nerozumim tomu asi... a abych musela pořád kontrolovat assbook, jestli si náááhodou někdo neuprdl... co jako s tim? :D

Na druhou stranu, abych jenom nehanila. Já sama assbook mám a ooobčas mu ani neříkám assbook. A ani si ho nechci rušit. Je fajn s lidma sdílet nějaký věci, mít s nimi aspoň nějaký omezený kontakt, když to jinak třeba ani nejde. Občas s někým prohodit pár slov. Všichni jsou na dosah, o všech si člověk může aspoň něco zjistit, co je právě baví, o co se zajímají, nějaký základy. Otázka je, jestli jsou to pravdivý informace, ale to je věc jiná. Hlavní předností je samozřejmě v době školní docházky sdílení informací ohledně úkolů, testů, zkoušek atd. To je nenahraditelné. Lze tak snadno organizovat akce, domluvit se skoro všemi na něčem. ... Jo má to své klady taky a to dost výrazný.

Ale zároveň to přináší i odvrácenou tvář. Není těžké někoho pronásledovat, někoho obtěžovat, podvádět a blablabla... člověk musí být opatrný. Nemůže o sobě vyslepičit všechno, včetně toho, kde bydlí a jestli je zrovna někdo doma nebo ne. Dávat si na profil "ehm" fotky. Chce se to trošku chránit před okolím - nemít všechny příspěvky celosvětově dostupný atd... zkrátka dávat si bacha.

Je taky otázka celých milých sociálních sítí, jak budou mít ošetřený fakt, že lidé mohou taky zemřít a taky že všichni dozajista nějak a někdy umřou. Co bude s jejich profily? Bude facebook a ostatní sítě nakonec plné zesnulých? Takové velké digitální hřbitovy? ...

Technologie spojují, propojují, usnadňují život, pomáhají... ale .. ale ... ale ...

Zdá se mi, že lidé spolu naživo už neumí normálně mluvit. Ani já nejsem výjimka. Postižená pokrokem.

Když lidi chodí po ulici, nijak si nevšímají okolí. Jsou zahloubaní do všech těch svých digitálních problémů a trablů v práci a ve škole a ani nemají potřebu se rozhlížet. Vždyť večer budou u assbooku tak společenští! To platí hlavně pro větší města. Za tolik zombí, kolik je v pražských dopravních prostředcích by se nemusel stydět ani kdejaký hollywoodský trhák. Když náhodou se někdo odhodlá třeba promluvit, je skoro za podivína. Bavit se s někým jen tak na ulici, v autobuse, ve vlaku... Ježiš marjá, určitě je to úchyl! ... To je fakt morálka tohle... Lidi končí u prvních dojmů a nemají ani nutkání někoho neznámého víc poznat. Vždyť je divnej, rychle pryč.

Svět je tak propojený, až je divný. V mnohém je docela dost zparchantělý.

netuším, proč jsem tohle sem dala... proč ne :D

Lidi jsou otupělý, je jim všechno jedno, na ničem jim nezáleží, všem je všechno ukradený. Hlavně nic neměnit, být ve  svých zajetých kolejích. A nezabývat se problémy, když lze před nimi zdrhnout. Jestli to dopadne tak a nebo onak, co na tom sejde. Proč si za něčím jít, o něco se snažit, když to stejně nemá cenu? ... wtf, co to jako je za kydy?

Vždycky má snaha aspoň nějakou cenu. Člověk si vždycky něco z toho odnese a když aspoň trochu chce a má štěstí, tak to není Prd. Prd otráví všechno, člověk je z toho akorát tak v řiťce a je jenom na něm, jestli tam zůstane, nebo se vyškrábe zas nahoru a nadechne se opět čerstvého vzduchu.

Hm... je to tu dlouhé dneska... a asi už toho bylo řečeno dost. Ještě si to nechám projít hlavou a možná něco trošku doopravím a pak teprve rozešlu do světa. ... Třeba se něco stane... no, asi to bude Prd, ale snaha se cení? ... tak určitě :D