neděle 26. října 2014

Pan Polštář a ostatní

Přikvačil už pátý týden semestru, jak jsem si spočítala a pak odešel dopryč. Kdybych byla hodně drzá, tak jsem do Phy vůbec nemusela jezdit. Středeční výuka nám kvůli dnu otevřených vrat odpadla, jenom ve středu mam cvika. ... Ale já jsem prostě šprt tak jsem musela přijet... :D
Jasné, já jsem šprt až do morku kosti, celé dny a noci u toho sedim, protože mě to hrozně baví jak jinak se líp zabavit... leda tak prd s octem :D

V Praze je větší zábavička, doma chcíp pes. Radši jedu na kolej, i když do školy nemusim. Asi si snad budu muset najít nějaké inteligentní zaměstnání... Nuda je svině... akorát člověka deptá... až se deptá sám. To je na houby ... taky...vrrr ... vrrr..., ale ne je to děsně super všechno přece! ... kvík :D

hm, asi bych se měla odnaučit býti ironická a tjošku se zjemnit v jostomilou holšišku... juj :D...
hm... asi těžko, těžko... je to něco jako obranný mechanismus vůči světu, něco jako součást ekosystému, teda imunitního systému :D

No, radši k něčemu zajímavějšímu od těch blboučkejch řečí...
V úterý jsem byla na dalším filmu od bratrů (?) Coenů. Nesl název Fargo a byl opravdu v jejich stylu. Byl to thriller podle skutečné události, ale docela se u toho člověk nasmál. Líbilo se mi to. Člověk si na ty mrtvoly v průběhu docela zvykl... Je to tak absurdní až se člověk musí smát, i když, vlastně při hlubším zamyšlení není moc čemu... zvláštní filmový počin.

Pak se toho moc nedělo, nějaký seksy přednášky v pátek. Na matice jsme se ani nedozvěděli, kdo byl vrah, to mě naštvalo, prej je to ještě v řešení... špatný...
Nakonec jsem si odpoledne ušetřila dvě hodiny zbytečnýho čekání, protože jsem se nasoukala do dřívějšího autobusu. Byl nějaký úhyn cestujících, takže bylo volné místečko.

Včera po odchodu a odjezdu návštěvy jsme se k večeru vydali za kultúrou, na divadelní představení! ... Začali 12. klášterecký divadelní žně. Šli jsme na úvodní hru - komedii od Shakespeara - Jak se vám líbí... a skončili neočekávaně na Pan Polštář úplně od jiného divadelního spolku, od pražáků. A navíc to bylo drama. 
Trvalo to 3 hodiny, po dvou se zdál už konec, ale byla přestávka. Musím uznat, že to bylo luxusní představení. Líbilo se mi to, i když moc veselý taky nebylo. Docela mě překvapilo, že mají odvahu tohle hrát, když se v září tady stalo, co se stalo...
Jenom tak krátce k načrtnutí děje, pro představu: Jeden spisovatel se dostává k výslechu na policii, kde s ním opravdu nezachází moc v rukavičkách. Postupně vychází najevo, že se udály 3 vraždy malých dětí, přesně podle jeho ujetých povídek. Proč takový povídky vůbec píše a kdo za tím stojí vlastně, to už nechci prozrazovat. Konec je takový tragikomický. ... Divadelní soubor Perštýn, který představovali čtyři mladíci se opravdu vyřádil. Bylo se na co koukat :D ...

Jinak posunul se čas. Zajímavý jak si člověk nemusí přenastavovat mobil. Zajímavý...

Hm, chtělo by to myšlenku, rozumnou, stačila by i jedna... hm... nějak vygumováno všude...
Špatný, to je ten podzim, nebo chybí drogy? ... Těžko říct na čem radši ujíždět.
Achjo... a konec světa nikde, dva roky zpoždění mít asi nebude...
Ale ne optimismu zdar... ježiš, to je všechno tak pěkné, přeci... :D
Asi by to chtělo teplou, studenou a do klece...
Ještě že si to tady moc lidí nečte, jediné štěstí :D
... prostě kedlubna jedna ošklivá, prudí, prudí, prudí ... RESET, nemajíc. Co s ní? Co sní? ... na co přijde.

Hm, chtělo by to sešroubovat do nějakého rozumného tvaru. Nějak celý. Jako celkově. Komplexně. Kolikrát to už téměř nějak drželo pohromadě, až se to posléze opět, v podstatě zcela očekávaně, rozsypalo na prášek do perníku a slimáka do oka...
Na čem já to ujíždim... sama netušim.

Už jsem nějaká vším otrávená a utahaná, tohle celý je takovej vedlejší produkt mé hlávky, aby se úplně nezbláznila. Tady je místečko, kde si můžu hrát... hřiště bez hraní na indiány... aneb je to tu jak staveniště bez bagru, tzv. bezbagrózní... :D

V lese tma, holctýr tiše sedí na větvi a jenom jeho oči žhnou do tmy. ... ticho ... podezřelé ticho...

Žádné komentáře:

Okomentovat