pátek 19. září 2014

Úpis

Hnáty se natahují, prstíčky šmátrají...
„Pojď k nám, přidej se, upiš se na dalších pár ročků, vždyť to bude fajn, bude švanda, možná přijde i dudák ... a nebudeš muset ještě do práce!“ ...

Školenka, oj, jak kjásné ...

Ten týždeň nejako rýchlo utiekol... o jé... :D

Z důvodu potřeby svých podobizen, musela jsem se o pondělku vydat ke zloději duší se nechat zvěčnit. Zas od posledně zdražil, to je ale ... hajžlík.

O úterku jsem potkala takových holctýrů (stejně tak i ve středu... hm...). Toto téma se bude muset nějak zpracovat, bude z toho ještě hit... 

Vstávat zas na budík, jak nelidské... přemístit věci z blízka do dálky. Získat klíč. Zabydlet se. Okouknout změny. Trochu se provětrat kolem hradu...
To je tak divný být jeden z těch "rozumných" starých mazáků... Ještě že si o mě myslí všichni, že je mi tak 16,5 ... aspoň můžu klamat svým luzným zjevem :D ...
Hahaha... pěkně nahodit culíčky a prvačka mališká jak vyšitá :D... muhaha... ale dyť je to pravda ne, jsem v prváku, zas ... c, ať mi třebas políbí loket :D
Večer se šlo na zasedání. Sice nás nebylo mnoho a končilo se už po dvou hodinkách... ale i tak to bylo fajné. Ještě mi mé podnikání konečně začalo vynášet a ... měla jsem to v podstatě zadara... hňa...
Tak se na to musí, hezky vydělávat prachy na hospodu... :D

Další den po ránu, přišla chvíle, na kterou se čekalo. Upsat se. Bylo to hezky od desíti, kvalitní a ideální to čas. Zvládlo se to, i následný oběd. A odpoledne hezky domů přes Chomoutov.

Dneska? ... hm... chtělo to zajet na obědník vrátit povoz ... venku bylo zas tak hezky... škoda, že se příští tejden má zhnusnit a ochladit, to mi zas bude pořád zima. ... hmmm...
Chtělo by to něco vymyslet, něco děsně chytrého ... :D

Haha, rozesmál mě teď jeden email od vyučujícího, takého týpka s kterým si už tykám, i když mi to moc nejde :D ... jsem s nim měřila v dubnu jednu zakázečku (u který jsem málem chcípla...). Mi napsal ohledně toho, že si přečetl moji bakalářku, pochválil mi jí, prej se mu líbila... hihi, to poňuchňalo mé ego :D ... a že se zajímá o řešenou problematiku kvůli známým odsunutým Sudetským Němcům, kteří by rádi dohledali domy, kde bydleli jejich rodiny, jsou prý z okolí Klacíkova. No zkusím se trošku pozeptat a uvidím, co se dá zjistit... i když dál tohle téma v diplomce asi zpracovávat nebudu, bylo by to spíš pro historiky než geodetíčky. A taky nakonec dodal, že mi to na promoci seklo... hmmm... nebudu lhát, že mě to nepotěšilo, tak jsem asi fakt nebyla strašidlo úplný :D

...
a něco zas ohledně hlávky zelí...

Mám stále a neustále také nutkání přemýšlet, jestli existují na světě náhody ... a nebo opravdu existuje někde nějaký ten Velký sr*č, který si z nudy dělá z lidí prdelku:
„A hele, támhle ta osůbka, ta má nějaký nudný živůtek, ne? Tyjo, co bysme s ní tak udělali? ... hmmm... Hodíme jí do cesty nějaký ten šprým ne?!“ XD
aneb vstříc filozofii o podstatě bytí... yay... ale to zas někdy příště a nebo snad radši ani ne :D ... :P


proč se vůbec zabývat věcmi, které jsou, byly i budou o houvně ...? ... akorát to človíška sirovodíkuje :D ...
Poznání na závěr: Filozofové jsou jenom cvoci, kteří už roupama neví coby a místo, aby dělali něco lidstvu prospěšného, tak jenom blbě kecaj.

... otevřu lebeňu, vyjmu mozkového záprdka a odhodím do dáli při západu slunce, kdy se paprsky dotýkají palců u nohou a všemu dodávají tu pravou sladkou růžovou auru...

Och, kochylisme, kde jsi? jak jsem na Tebe mohla jen zapomenout? ... odpusť, hříšnici ...

Žádné komentáře:

Okomentovat