Na skok do otroctví

V průběhu prvního týdne pracovního nasazení jsem si za odměnu a nebo pro vidinu nějakých peněz, to je vcelku jedno, možná obojí, koupila po dlouuuuhé době čtivo. Na mé poličce se vrtí už trojice knížek ze série Nočních běžců, a když jsem zahlédla konečně v knihkupectví další díl... neudržela jsem se, teda on mi skočil do náruče sám a odmítal se pustit... :D ...
A tak nyní po dočtení poslední stránky jsem odhodlaná spáchat něco jako pozvánku k přečtení. Opravdu to stojí za to... je to ííík íííík, je to jednoduše ... kjásné, takové pohlazení po dušičce... :D

Hm, ale pro drsné chalany to fakt není, ti by si nejspíš odnesli újmu ... XD ...
Ano, je to teplá fantasy :D

Návrat stínu
Lynn Flewelling

Jako v předchozích dílech i v tomto nás provází dějem dvojice hlavních postav Alek a Seregil, kteří, jak je už od druhého dílu známo, mají mezi sebou velmi blízký vztah... Pak je tam ještě v pozadí čaroděj Thero a krapet kulhající Micum a ještě o něco dál i spousta jiných neteplých postaviček známých z předchozích dílů.

V této knize získá dvojice od aktuální královny Skaly úkol opět navštívit Aurënen, Seregilovu bývalou domovinu. Při plnění mise jsou však přepadeni plenimarskými lovci otroků a prodáni do otroctví. Co se děje v otroctví, proč se do něj vůbec dostali, u jakému pána se ocitnou, koho z daleké minulosti potkají a jestli se jim podaří vůbec nějak utéct, o tom pomlčím, nechci nic vyzradit :). Řeknu jen to, že mě čtení velice bavilo, nedalo se příliš předvídat, co se v následující chvíli stane, a to mám ráda :D

Nyní po dočtení jsem velice natěšená na další díl, už abych ho měla v tlapkách a mohla se do něj ponořit!

Návrat stínu se mi líbil o dost víc než díl předchozí, konečně tam nebylo nekonečné tlachání o politice ale ... něco jiného, zajímavějšího, takové okénko do světa otroků a tajemství krve. :)

Celkově mi přišlo, že spisovatelka se stala oproti dřívějším dílům odvážnější k vyjadřování, především při popisování různých ... hm... choulostivějších věcí... a ... hmm... já jsem od přírody úchyl, takže ... mě to docela potěšilo :D ...

Proto neváhejte a šupky hupky číst, je se na co těšit!

na závěr taková malá ukázečka toho obraznějšího vyjadřování... musím upozornit citlivější jedince, že se mohou červenat a také nějaké zbloudilé čtenáře toho opačného "tvrdšího" pohlaví na újmy na duši XD ...

Alek se ráno probudil s úsměvem, zalitý ranním sluncem a uvězněný pod Seregilovou rukou.

Seregil otevřel jedno oko: "Dobré ráno."

"I tobě dobré ráno. Odsuň se. Jsi těžký."

Seregil se převalil na záda a zívl: "Smrdíme. Do vany."

Tam je Riagil našel, jak se máčejí a představil jim svého mladého příbuzného, Aryna. Alek se pokusil co nejvíc zakrýt houbou a prudce zrudl. Oba muži z Gedre se usmáli a zdvořile se trochu odvrátili.

...

Seregil počkal, dokud nebyli znovu sami, a potom se smíchem hodil po Alekovi ručník. "Ale, ale, takhle se červenat! Dostaneš se do řečí. Zvlášť s tou nešťastnou modřinkou, co jsem ti nechal pod levým uchem."

Alek zamračeně vylezl z vany, našel mezi věcmi v koupelně zrcátko a prohlédl si fialovou skvrnku. "Nesnáším, když to děláš!"

"Nevzpomínám si, že bys..."

"Sklapni!" zavrčel Alek a zahalil se do ručníku, přemáhaje vlastní smích.

"No, aspoň jsme nezapomněli zavřít okna." Seregil vstal z vany, voda mu stékala po štíhlém břiše a stehnech a kapala z probouzejícího se vzrušení mezi nohama. Pobaveně se tam podíval a zvedl oči k Alekovi: "Do Bokthersy bude dlouhá cesta."

Alek se rozesmál a hodil mu na hlavu promáčenou houbu.

Návrat stínu, překlad Hana Vlčinská, Fantom print 2013, str. 54

Doufám, že jsem aspoň někoho navnadila. Asi by se to dalo číst i bez znalosti předchozích dílů, ale  je fajnovější si doplnit vědomosti, o to větší požitek bude mít čtenář z této knihy.
Ale fakt to není kniha plná orgií, aby si někdo nemyslel, má to jiný děj... fakt :D ...

hauk ... já chci další díl... ale musím si ho napřed zasloužit... budu na sebe tvrdá! :D