Prvňáček

Zmoklý víkend utekl, přiběhlo studené pondělí a s ním povinnost přemístit si zadnici do našeho hlavního městečka. ...

Sice jsem si všechny potřebné věci odvezla už minulý týden, kdy jsem se ubytovávala a upisovala se satanovi, ale moje zavazadélko tomu moc neodpovídalo. Velikostí teda jako jo, ale bylo nějaký hajzlovsky těžký :D ... Ony ty dvoje skripta z matiky, kuskusák ve skleněný piksle od okurek, nějaký jídlo, pár něčeho na sebe docela něco váží, to bych neřekla... XD

Hezky jsem odfrčela o pondělku ve dvě busíkem a o dvě hoďky později vystupovala v matičce stověžaté. Na kolejnici nikdo nebyl, ále... po nějaký chvíli dorazila nová spolubydla... a musim říct, že jsme měli štěstí, je v pohodě :) ... i když... hm... Anička byla Anička :( ...

Nějak na mě lezou sentimentální kydy, je divný bejt tady jedna z těch starších, zasloužilých... :D ... Jsem zvyklá bejt za malýho haranta, chovat se nějak rozumně a dospěle? ... Nechce se mi... zastydlá v pubertě XD

Ale taky mám docela po dlouhý době trošku akčnější smýšlení, už mě hrozně s*re jenom sedět na zadnici. V době, kdy jsem měla docela slušný problémy se spaním a byla jsem ráda, že vůbec nějak funguju, jsem opravdu neměla náladu na vůbec nic. Teď je to docela v cajku, takže žádný trapný přemýšlení o krávovinách a vzhůru do ulic :D ... Tady, na rozdíl od Klacíkova, se dá konečně něco dělat... dá se někam chodit, a nejenom do parku nebo chlastat před gympl ... XD

Lížem vzduch, lížem vzduch a nic nás nepálí... kéž skutky zlý, kéž to všechno svinstvo každej den, kéž duše co vzlítly komínem, vyváží malá chvilka jako tahle...

 kéž skutky zlý, bol a bol a hádky každej den, kéž ty dlouhý řady prasáren, chvíle jako tahle vyvážej...

Zrní: Nezoufej icoukej

No, ať se dostanu trošku dál. Úterý. Měla jsem tělák, taková já jsem, rozhodla jsem se chodit na zdravotní tělocvik s Vlaďkou Botlíkovou, s ní jsem byla na výcvikáči letnim... a jo, je to s ní docela fajné. Uvidíme časem, jestli se ještě víc nezmrzačim, než jsem :D

Pak jsem si musela jít nakoupit. Díky tomu jsem si nestihla dojít na jídlo, musela jsem ho nahradit velmi výživnou bagetou, sýrovou a ještě vytuněnou kousky černých oliv, nějakej upgrade asi ... hmmm...

Od dvou přišla zas skvělá tříhodinová přednáška s Holym, probrali jsme něco z fyzikální geodézie, přesně to jsme už slyšeli minulej semestr... opáčko, juj... bojim se ale, že se to brzo změní...

Školní povinnosti tímto skončily, na kolejnici jsem do sebe hodila nějakej rohlík a vyrazila do víru Žižkova na posezení u teplého nápoje. Bylo to plodné na témata vhodná k podrobnému zpracování, od již profláklých holctýrů až k záchodovým povídkám navazujícím na kraťoučkou prvotinu ve formě autobusových povídek... chce to jenom najít správné rozpoložení hlavy a prostředí a včil!

Kochylismu zdar, nazdar!

Bílá láva dne, bílej šum v hlavě, už jenom pět dní, už jenom pět dní vrátím se k tobě, už jenom pět dní, už jenom pět dní vrátím se k tobě. Bílý stopy v bílý tmě, houfy bílejch teček v obraze, bílou lávou plání bílou blížím se k tobě... 

Zrní: Edarik a Padik

Středeška. Hm, od osmi až do šesti večer cvika, dle oficiálního rozvrhu. Od osmi bylo cviko z Numerické matematiky, hem... kdyby si ten týpek nemyslel, že jsme s počítáním na jeho úrovni, tak by to byla asi pohoda... tahle nic moc než víc :D... to bude hodně zajímavý... Ale nebude to jenom o počítání, ale o tom to naprogramovat, neboli vypočítat na pc, asi si budu muset obnovit v hlavě Matlábka, nebo se naučit se Scilábkem... ňuňu.

Co tím že v noci duchy vidím, co tím se asi myslí, co mě to táhne do nich vlízt...

a tohle je noční jízda k nim...

Co když ti zlí jsou vážně zlí? mami...

Zrní: Noční jízda

Od desíti bylo cviko s Kuklíkovou z Teoretický geodézie 3 (je zajímavý že můžem mít trojku, když jsme neměli ani jedničku ani dvojku, ale to je asi detail :D), bylo to docela fajn. První úloha je měřičská, tak nám vysvětlovala, jak se s těmi dotyčnými přístroji pracuje... s gravimetry - jednim ruskym a druhym americkym... jsem zvědavá, jak se nám to povede... 

Od dvanácti následovalo další cviko, ale ne šestihodinový, jak je v rozvrhu, ale jenom dvouhodinovka klasická, nebo-li inženýrská geodézie nummer zwei, ja genau. Byli jsme informováni o průběhu cvik a po rozdělení do skupin a po osvětlení první úlohy jsme si ošahali stroje.

Zožrala jsem oběd v menze, kterej jsem ještě stihla a odebrala se na kolejnicu. Bylo tak pěkňoučce venku, i když byla solidní klajtna. Udělala jsem si proto výlet do Holešovic pro jednu bavlnku, abych mohla dodělat rozdělanej náramek, samozřejmě jsem si zas ustřihla krátký bavlnky, tak jsem potřebovala navazovat.

Zpátky jsem to vzala kličkovitě přes Stromovkyho stromouku. Takovejch žaludníků a kaštanovníků všude, chtělo by to vytvořit zoologickou zahradu :D

Už tě nebaví vstávat každý ráno před stejný zdi, už tě nebaví bejt jak lopata v nudnym stroji...

Stejný dny jak dlaždice do podlahy, už tě nebaví vídat každej večer stejný herce, už tě nebaví bejt jak smrtka od orloje. Fláknout s tim a vodjet co nejdál to jde, fláknout s tim a jet kam si tě to zve...

Zrní: Fláknout s tim

Dneska jsem neměla na práci ale vůbec nic. Došla jsem si akorát na oběd, protože já tu nekuchtim... možná někdy začnu, ale ještě jsem nezačala. A na odpoledne jsem si naplánovala hledání bot. Úspěch jsem však neslavila, proč prodávaj samý divný? ... Nebo nemaj mojí velikost... asi mam smůlu, budu chodit bosá, až se mi moje pamětnický rozpadnou ... :D

Ále aby byla změna, koupila jsem si další lak... bílej, ten jsem ještě neměla :D...

Sám bydlíš sám, kroutíš u pásu pátý rok, každý krok myslíš na chvíli až toho necháš.
Rok další rok, řídíš součástky a potom jdeš spát, pás a spát a tak den co den, ale ono to příjde. ...

Běž lazare, běž lazare, běž...

Letíme lazaři vesmírem, letíme hvězdami helmy nemáme...

Zrní: Lazar

Dobjou... zavíraj se oka... zítra přednášky a nach Hause... ja...