neděle 3. června 2012

Vítr na kafi

     Proč se všechno stane jinak, než by si člověk představoval? Proč je lidský tvor tak hloupoučký? ... otázky prosté milý hoste... ale nezodpověditelné... filozofování přítrž učiniti a realitě čeliti, čas nepočká, rozplývá se do neznáma, ze čtvrtého rozměru je balonek tekutým vakuem plněný ... ani sedvič na něj nemá.
     Když prší rovně, znamená to, že vítr se zapomněl u sousedů na kafi. Vzdoušek prosycený tmou žbluňká kolem. Nejmenovaný den přechází v další nejmenovaný den. Stane se něco? ... nějaký den? ... ne, ano? Neustále se něco děje, někomu se ale může zdát, že se neděje vůbec nic. Nuda je hajzlík, kterého spláchnout nelze. Až přijde zima, budou se všichni očekáváním třást, stane se něco? Určitě, kdyby se nic nedělo, nic by existovalo, nicota by ovládala nicotu kolem sebe. Kdyby se jí zachtělo, pozřela by samu sebe a byla by tu stále dál, nikdo by nepoznal, že není tatáž.
     Zanedlouho bude zítra, další den v tekutém vakuu zmizený. Něco by to chtělo. Jenom přijít na to co... asi si skočit vypít kafe s větrem...

Žádné komentáře:

Okomentovat