Doléhající vlčí vytí

     Vlčí vytí se pomalu začíná opět ozývat jako dávno zahojený zvrklý kotník. Odmítaná část skutečnosti se plíží při zemi napodobujíc šelmu před smrtícím úderem, který kořist nemá šanci přežít se zdravou kůží.

"Už je prosinec!" - "Ne! Neřikej to!" vykřiknou mnozí, když k nim slovo jako prosinec, či Vánoce proniknou. Je snadné tento fakt odmítnout, mnohem těžší je si ho ochočit, podmanit a ovládnout - získat na svou stranu...

     Ale jak? ... když chuť nicnedělání ovládá mou mysl a nechce ji propustit do světa svobody, kde není nikdy nic nemožné ... beznaděj z přibližujících se zkoušek vystrkuje růžky zpoza stolu. Chtělo by to zázrak, zázraky, příští rok musí být zázračný, jinak to být nemůže..., ne nemůže... .