Teplé jižní Čechy

     Stromy obsypané velkými černými ptáky, mizející koně z ohrady, podzemní dráha, německy mluvící opeřenec Helmut Hans, přezdívající si HáHá, uražený jedinec Fred a stejně oděná dvojčata Gej a Pendy z tajemného desátého patra.

Vše začalo jednoho čtvrtečního odpoledne, teda ne, už mnohem dřív...

     Ve středu odpoledne asi kolem druhý, když jsem šla ze školy, začalo sněžit, HUSTĚ sněžit a sněžilo a sněžilo a stále sněžilo za několik hodin stále sněžilo a furt a nechtělo to přestat... Bylo to fakt hezký... takový zimní :) ... nejezdili autobusy, nejezdily tramvaje, auta se pomalu šinula po silnicích, silničáři nestíhali, všude panika a hluboká, hluboká beznaděj a vztek. Jediný, co jezdilo úplně normálně bylo překvapivě metra. Ještě, že nemusim nikam jezdit (usmívala se pod svým pomyslným plnovousem plného včel). Jenže ejhle, další den ráno nebyla dopravní situace stále v cajku. "Ještě že jedu až odpoledne (stále si vesele pobrukovala)."

"Jo, jo mam koupenou jízdenku dopředu, tak to mam dobrý, ale stejně pojedu tak s půl hodinovou rezervou, holt tam budu v tom mrazu půl hodiny mrznout." Ha, chyba lávky, tramvaj, kterou jsem chtěla jet jednu jedinou zastávku (byla bych na cílový zastávce pěšky asi za 5 minut, tramvají za 2), nejela (měla jezdit asi každý 3 minuty), na druhou stranu jezdila jedna tramvaj za druhou, než konečně se uráčila ta moje přijet, tak na druhou stranu jelo no, aspoň 8 tramvají? možná víc.

     Na Vítěznym náměstí jsem čekala na tramvaj v 16.08, byla jsem tam chvilku po čtvrtý... nejela, stále nejela. Tramvaje, na který jsem předtim čekala jezdily hromadně po dvou třeba, ale předtim prd. Hele autobus 217! => Běžim na zastávku autobusu a hele ona je zácpa a ten autobus se vůbec nehejbe, stojí těsně před zastávkou a nic. Jé konečně jede 20! Dokonce dvě dvacítky za sebou... nemohly jet normálně na čas ne, je kalamita přece! Dobře => běžela  jsem opět zpátky, vlezla do tý první dvacítky chvíli po čtvrt a pomalu ale jistě si začínala nadávat (proč nejedu metrem?) a modlit se, abych stihla bejt před pátou na nádraží. No, už to zkrátim... stihla jsem to, původně měla být tramvaj Na Knížecí za 22 minut, jela skoro jednou tak dlouho... Takový nervy jsem dloooouho neměla.

     Student agency nemá se sněhem problém, ani v teplých jižních Čechách nemají se sněhem problém, ale v našem v podstatě hlavním městě jo, a to velkej!

     V teplých jižních Čechách byla již tma, autobusové nádraží na střeše nákupního centra se běžně nevidí. Na zastávkách hromadné dopravy byly a stále jistě jsou informační svítící panely kdy, ten který spoj přijede, prostě jeden div vedle druhého a zároveň i prvního + na koleji mají mluvící výtahy.

     Další den, v pátek ráno nebyla už tma, ale mlha. Sportovní hala u Stromovky byla nalezena, centrum města proslíděno, oběd v indické restauraci slupnut, maté v čajce vypito.

Ale těch velkejch černejch ptáků! Hodně. A žerou koně! Aby nežrali lidi... fakticky.

     Večer byl koncert opravdu v té opuštění sportovní hale u řeky a hlavní silnice, kterou jsme našly během dopoledního slídění. Horkýže slíže hráli v podstatě ty samé písničky jako před 10-ti dny v Praze. Tady však byli na podiu i s přídavkem ve formě RNB soulu jenom mírně přes hodinku. Byli jednoduše předkapelou, to jsem teda ještě nezažila za těch jejich 10 koncertů, co jsem navštívila. Lidi tady ani nebyli moc akční, jenom tam pár týpků vytvořilo kotel, ale takovej divnej, spíš mi přišlo, že chtěj spíš modřiny než si užít koncert. Posléze přišla přestávka a pak Tři sestry, bohužel kvůli odskoku na občerstvení jsme neviděly zblízka (nesmělo se do sálu s pitim) společnou písničku HS + TS Velka Maca, Vincov haj a pak písničku společnou od Sester, myslím, ale neznam jejich písničky tak dokonale, abych na tu vzdálenost a rachot poznala, co to bylo zač. Do svého repertoáru zařadily i písničky od Synů výčepu, jako takovou vzpomínku a připomínku Františka Sahuli, to je od nich hezký, že si ho na každym (předpokládam) koncertě připomínaj :). Sestry hrály něco kolem dvou hodin. Při cestě domů, jsem mluvila s Helmutem, a asi se stanu taky velkym černym ptákem, on mi poradil, už vím jak na to. No nic... XD

     Další den jsme dopoledne courly po okolí, ubezpečily se, že jsme opravdu beznadějně obklíčeny mnoho jedinci černých ptáků a jely raději domu, teda já na kolej, do hlavního našeho smrdutého města.

pro Osimchina:

Atomový kryt

Emanuel Bacigala

Ukaž tu tvoju zoo

LaG song - jenom kousíček, chtěla jsem si to taky trochu užít a ne pořád jenom natáčet ;)

Rnb soul

jedna ostrá fotka Sester a on si Fanánek zrovna zdrhne...

Určitě tento text mnoho lidí nepochopilo a myslí si, že jsem hodně divná, ale byli jste v teplých jižních Čechách??? Měli by jste tam jet! a pochopíte :D
ps. Černí ptáci není nic rasistického, jsou to opravdu velcí černí ptáci. Přesně jako z hororu od Hitchcocka. Jenom pro pořádek...