Cvokhaus^2

     Čtrnáct dní se proměnilo v myslích zúčastněných v minimálně měsíc. Čtyři týdny před začátkem nového školního roku byla nucena pětadvacítka človíčků odtrhnout se od činností prázdninových a přemístit sebe i své věci denní potřeby na západ, do jedné horské radioaktivní osady, kde často neplatí obecně platné fyzikální zákony.

     Již od prvního okamžiku, kdy jsme se dozvěděli ve školních škamnech o této výuce a o vyučujících, kteří na ní pojedou, bylo nám jasné, že bude ... zajímavá ... byla.

     Jako jedna z mála, která se na výuku přemisťovala pomocí automobilového dopravního prostředku, dostala jsem za úkol přivést 7 balení vod a nějaké ty sušenky. Sehnat vody, zdá se býti jednoduchou věcí, ale ne pokaždé. Až v pátém obchodě měli konečně vše. Příště už víme, kam jet rovnou... Tesco zklamalo XD

     S půl hodinovým zpožděním vlaku se zpozdil i příjezd do místa konání. Většina účastníků už byla ubytovaná. Předem naplánované pracovní skupinky se ve většině případech zcela proměnily. Naše nebyla výjimkou. Po příjezdu jsme se šli ihned přihlásit našemu praktickému vedoucímu a zjistili jsme, s kým tedy budeme po ty dva týdny měřit a vypracovávat zadané úlohy a s kým budeme bydlet. Dostala jsem dokonce takovou důvěru ve své skupině, že jsem se stala vedoucí XD

     Před a po večeří byla organizační schůzka. Všichni vyhladovělí netrpělivě vyhlíželi konec. Po večeři schůze pokračovala. Vybraly se indexy a záloha 200 na zničené věci.

     První týden měla naše dvojskupina 3,4 za svého vedoucího "nejpraktičtějšího" člena pedagogického sboru, Skořiho. Měli jsme obavy. Skoři je tak praktický a poctivý, že všechny výpočty ve zprávách přepočítává a vše dělá děsně složitě. Po prvním týdnu jsme byli šťastní, že jsme přežili bez úhony. Netušili jsme však, že bude druhý týden mnohem horší a že ještě budeme vzpomínat na Skořiho, který se sice nehorázně nad vším rozkecával, ale vše nám bylo jasné. Druhý týden nás měl Urbanič. Ten nám naopak skoro vůbec nic nevysvětlil a vůbec se nestaral, jak nám to jde... prostě na nás kálel. Radši šel běhat nebo hledal svůj ukradený sýr a přesnídávku zmizivší z ledničky v kuchyni. Mělo to ale i nějakou tu výhodu... skoro nekontroloval odevzdané zprávy a tudíž se mohlo krásně všechno ošulit, když něco nevycházelo tak, jak má... jsem se tak zkazila :D

     Stejně jako na výuce v květnu jsme první pracovní den nivelovali, tentokrát pouze přesně a jen dva pořady - mezi body 108, 109 a 109, 106. Dlouhý vyšel v pohodě, krátký realizovaný pomocí vzácného jediného hřebu pod lať už ne. Předpokládáme, že nám ho zkazil krtek, na jiné vysvětlení jsme nepřišli. Skoři sice vyhrožoval, že krátký pořad půjdeme příležitostně přeměřit, ale rozmyslel si to...

     Druhý den, ve středu, jsme měli na programu organizačně náročné výškové zaměření zadané sítě bodů. Rozdělili jsme se na měřičské a zpracovatelské skupinky a rozešli se na kopce k bodům. Skoři nás poctivě honil po kopcích. Celý den bylo nádherně. Kromě chvilek měření a přecházení jsme se celý den váleli na loukách a relaxovali.

     Protože v pátek podle předpovědi počasí mělo být hnusně - pršet. Rozhodlo se, že páteční měření přesuneme už na čtvrtek. Na programu bylo tentokráte polohové zaměření určené sítě bodů. Ráno jsme trošku zmokli, ale byla to pouze přeháňka. Dopoledne jsme body zaměřili observací, odpoledne za šumění deště a pofukování větru pomocí GPS. Po návratu jsme se zúčastnili Onemanshow - měření s přístrojem Trimble, kde stačí na měření pouze jeden člověk... když ale není v ČR ... tam je potřeba dalšího člověka na hlídání stroje, aby ho někdo neukradl, když je měřič i několik stovek metrů od stroje XD

     V pátek a v sobotu se zpracovávalo. Zpracovali jsme to tak kvalitně, že naší skupince ani jednu zprávu nevrátil a dostali jsme jednušky... XD

     V neděli bylo volno.

     Druhý týden začal úlohou Dokumentace stavebního objektu, nebo-li dokumentováním našeho krásného dočasného příbytku, přízemí. Nevíme, jaký debil má tuto stavbu na svědomí, ale co víme určitě, že to byl debil. Tak složitou chodbu asi nikde jinde nemají a teď z toho udělejte půdorys a dva řezy... ještě když musíte celou zaměřenou síť vyrovnat, když stejně měříte s cm přesností... prostě nahlavu to bylo. Urbanič nám k tomu samozřejmě nic neřekl.

     Úterý, nebo-li den zpracování se dopoledne proměnil v čekání na vyučujícího, aby nám konečně něco k zadané úloze řekl. Před půl devátou se pouze prosmýkl kolem, když hledal již zmíněný sněděný sýr a přesnídávku... přišel až po třech hodinách, ve čtvrt na dvanáct. Poslal nás doměřit , co jsme předchozí den nestihli, samozřejmě ale okamřitě zmizel a ani nám nevydal stroj ze skladu... boží. Celé odpoledne jsme se snažili zaměřenou síť vyrovnat... podařilo se to až v jedenáct večer... boží dvakrát.

     Ve středu jsme bez dodělané předchozí úlohy šli měřit ven - na louku. Nedokumentovali jsme tentokrát stavební objekt ale terén. Dopoledne jsme si udělali polygon a odpoledne zaměřovali body na louce. Dopoledne bylo teplo, odpoledne už ne, mrzli jsme tam. Ani zalehnutí do trávy nepomáhalo XD

     Ve čtvrtek dopoledne jsme šli dozaměřit zbylý kousek louky, pomocí GPS. Jak jsme byli naivní, že to půjde rychle. ... Tak ukecanou GPS jsem ještě nezažila. Místo aby měřila, jenom kecala: ... žádná basedata, inicializace ztracena ... vysoký PDOP ... nízká přesnost... a stále dokola... svině XD ... Po hodině a půl se konečně podařilo doměřit zbylý prostor a šlo se zpracovávat. Večer jsem konečně dodělala výkres louky, tak blbý programy... nesnášim Kokeše XD

     Poslední den, pátek. Dopoledne jsme dodělávali úlohy a připravovali se na test od dvou. Devět příkladů, dvě hodiny a max 4 příklady blbě.. hmmm... nakonec to napsali všichni krom 2. Sledování opravování online - Digihra ... televize hadr XD

     Večer jsme odevzdali ošulenou poslední zprávu a šlo se konečně do hospody :D ... a pak se válet po silnici a na luka pro zapomenuté kolíky XD

     V sobotu ráno a dopoledne jsme se opět rozutekli zpět do všech koutů republiky...

Co říci závěrem? Na jednu stranu byla tahle výuka, zvlášť druhý týden asi nejhorší, co jsem dosud zažila a na stranu druhou to bylo hrozně fajn :D