V den, který se dal těžko identifikovat (něco jako úterý až pátek), jsem se odebrala s mnoha dalšími do obce ležící 850m nad hladinou Baltského moře po vyrovnání.
Po příjezdu na místo, kde se zprvu zdálo, že jsme první, ale nebyli, jsme se ubytovali do předem zamluvených pokojů. Náš kumbál pro dva byl opravdu maličký - jedna rozvrzaná palanda, nějaká ta skříň a skříňka, umyvadlo a taky okno. Oproti tomu pokoj pro čtyři, či dokonce pět byl úplný palác. To bylo asi hlavním důvodem, proč jsem většinu času trávila ne na našem pokoji, ale v pokoji valné části naší pracovní skupiny A. Věci jsem měla roztahané všude možně.
Protože bylo ještě mnoho času do večera, rozhodlo se pár z nelíných tvorů, že se půjdou projít do okolí, alespoň trošičku. Ti línější zůstali pod kopcem a vydali se raději do hospody. Zůstali jsme nakonec pouze v pětici. My nelíní jsme po odpočinku na horské zelenavé loučce porostlé občasně šťovíkem zdolali příkrou kamenitou haldu neočekávaně vykouknuvší zpoza lesa.
Před šestou hodinou se uskutečnila bojová porada ohledně organizace včetně podpisů pravidel bezpečnosti a od čtvrt na sedm večeře v podobě řízků.
V den první - pracovní, konkrétně v pátek, se muselo vstávat už kolem sedmé. Snídaně byla od půl osmé a fasování věcí od čtvrt na devět. Byl to nezvyk. Nevstávám takhle brzy často.
První úloha na našem programu byla VPN, nebo-li velmi přesná nivelace pod vedením pana Žárovky. Jeho jsme měli i další den a bylo zajímavé, že vždycky začínal s druhou skupinou a my jsme museli pokaždé čekat. Asi se nás bál či štítil nebo si nechával to nejlepší na konec. Nejprve jsme si však šli všichni očíhnout body, které se měly zaměřit. Najít bod plošné nivelace kousek od silnice bylo trošku namáhavější, ale i to se zvládlo po delším hledání.
V den první - pracovní, konkrétně v pátek, se muselo vstávat už kolem sedmé. Snídaně byla od půl osmé a fasování věcí od čtvrt na devět. Byl to nezvyk. Nevstávám takhle brzy často.
První úloha na našem programu byla VPN, nebo-li velmi přesná nivelace pod vedením pana Žárovky. Jeho jsme měli i další den a bylo zajímavé, že vždycky začínal s druhou skupinou a my jsme museli pokaždé čekat. Asi se nás bál či štítil nebo si nechával to nejlepší na konec. Nejprve jsme si však šli všichni očíhnout body, které se měly zaměřit. Najít bod plošné nivelace kousek od silnice bylo trošku namáhavější, ale i to se zvládlo po delším hledání.
Vyfasovaly se stroje a odebrali jsme se do míst, kde se mělo začínat. Dostali jsme za úkol výškově zaměřit čtveřici bodů s připojením na body plošné nivelace. Technická zpráva má být jako ze skutečnosti, takže jsme takovýto úkol dostali od zákazníka a je na nás jaký způsob realizace si vybereme. Jsme to ale byli hlupáčci, že jsme si vybrali VPN XD... nejdřív se totiž musel vyměřit celý nivelační pořad - pásmem, zatlouct hřeby pro latě a označit místo pro stroj. Pracovali jsme na dvě čety a pořadů bylo 9. Naštěstí jsme nakonec nemuseli dělat všichni všechny, trvalo by nám to asi do půlnoci a ne do půl šestý. Pracovali jsme ukázkově, až na pár výjimečných situací. K večeru měli přijít bouřky, těšili jsme se na ně s těmi dvěmi hromosvody. Bohužel přišly později večer...
Druhý den, v sobotu, byla na programu také nivelace ale trigonometrická. Mělo to své výhody i nevýhody. Asi nejvýznamnější výhodnou bylo to, že se nemusely vyměřovat pozice stroje a odrazných hranolů. Kam bylo vidět tak tak daleko se mohlo měřit. Nevýhodou bylo však rozdělení na tři čety - dva dva a tři a měření všichni všechno. Akorát se ten den ochladilo, nebylo tudíž nic moc a stroj byl těžkej jak kráva. Na přenášení a zastrkávání do podložek ideální XD... až jsem s ním občas chtěla někam mrsknout :)
Každý večer jsme se hezky sešli jako skupina a snažili jsme se zpracovat úlohy. Mně to vyloženě u trigonometrický nivelace šlo. Nějakých pár dní jsem spala asi tak 4 hodiny a byla dost mimo, asi to bude tím, jinak nevim, jestli nejsem opravdu tak divná. Asi 3 hodiny trvalo než jsem konečně vytvořila matice naměřených veličin - délek, zenitek a naměřených převýšení. Nejdéle mě zadrhla asi záměna naměřené šikmé délky za vodorovnou. Kdyby byl ve chvíli, když jsem to zjistila v dosahu nějaký doktor z blázince, tak další dny už nemusím nic dělat. XD
Zdálo se mi ale, že hrabalo docela všem XD ... dokonce i velice slušné drobné stvoření nadávalo jako dlaždič! Když ji někdo zlobil, tak vyřkla: "Ty seš ale!" ... a měl to.
Nejlepší rozptýlení v blázinci bylo, když dorazila nabručená paní správcová do našeho pracovního pokoje se slovy, že je to tady jak u bezdomovců, ať se podíváme na tu záclonu, jak je rozpojená uprostřed, z venku to vypadá příšerně! ... trochu nás zarazilo, že by bezdomovci měli nějaký pokoj a ještě k tomu záclony, inu, jiný kraj - jiný mrav...
Třetí den, o neděli, se muselo taky něco dělat. Na programu bylo GNSS - globální navigační systémy v čele s GPS. Dopoledne se třetiny skupiny A rozběhly na opačné světové strany najít své dva vybrané body bodového pole ČR a minimálně deset minut na nich nechat měřit ufouna. Měli jsme ideální body, daleko a v kopci. asi 2? km z kopce po silnici od míst pobytu. Krásný půlhodinový sprint do kopce na oběd, ach, ještě teď to cejtim :D ... nohy. Nechápu proč Wilda nechodí sám, když má tři nohy, hajzlík těžkej! XD
Odpoledne se využilo měření na vytyčení objektu. GPS od Topconu je tak kvalitní, že ze 3 přijímačů pracoval naštěstí alespoň jeden. Nakonec se podařilo zprovoznit i druhý, ale jeden bod jím zaměřený, konkrétně č. 10 je špatně... inu, přístroje na GPS od Topconu asi radši ne. Na závěr se kolíky zkontrolovaly totálkou, aby se mohla dosoudit přesnost vytyčení.
Každý večer jsme se hezky sešli jako skupina a snažili jsme se zpracovat úlohy. Mně to vyloženě u trigonometrický nivelace šlo. Nějakých pár dní jsem spala asi tak 4 hodiny a byla dost mimo, asi to bude tím, jinak nevim, jestli nejsem opravdu tak divná. Asi 3 hodiny trvalo než jsem konečně vytvořila matice naměřených veličin - délek, zenitek a naměřených převýšení. Nejdéle mě zadrhla asi záměna naměřené šikmé délky za vodorovnou. Kdyby byl ve chvíli, když jsem to zjistila v dosahu nějaký doktor z blázince, tak další dny už nemusím nic dělat. XD
Zdálo se mi ale, že hrabalo docela všem XD ... dokonce i velice slušné drobné stvoření nadávalo jako dlaždič! Když ji někdo zlobil, tak vyřkla: "Ty seš ale!" ... a měl to.
Nejlepší rozptýlení v blázinci bylo, když dorazila nabručená paní správcová do našeho pracovního pokoje se slovy, že je to tady jak u bezdomovců, ať se podíváme na tu záclonu, jak je rozpojená uprostřed, z venku to vypadá příšerně! ... trochu nás zarazilo, že by bezdomovci měli nějaký pokoj a ještě k tomu záclony, inu, jiný kraj - jiný mrav...
Třetí den, o neděli, se muselo taky něco dělat. Na programu bylo GNSS - globální navigační systémy v čele s GPS. Dopoledne se třetiny skupiny A rozběhly na opačné světové strany najít své dva vybrané body bodového pole ČR a minimálně deset minut na nich nechat měřit ufouna. Měli jsme ideální body, daleko a v kopci. asi 2? km z kopce po silnici od míst pobytu. Krásný půlhodinový sprint do kopce na oběd, ach, ještě teď to cejtim :D ... nohy. Nechápu proč Wilda nechodí sám, když má tři nohy, hajzlík těžkej! XD
Odpoledne se využilo měření na vytyčení objektu. GPS od Topconu je tak kvalitní, že ze 3 přijímačů pracoval naštěstí alespoň jeden. Nakonec se podařilo zprovoznit i druhý, ale jeden bod jím zaměřený, konkrétně č. 10 je špatně... inu, přístroje na GPS od Topconu asi radši ne. Na závěr se kolíky zkontrolovaly totálkou, aby se mohla dosoudit přesnost vytyčení.
Předposlední den práce bylo dopoledne nádherně. Naše skupina se opět rozdělila na nestejné třetiny. Dvě čety jely do Jáchymova zaměřovat fasádu. Odpoledne jsme se vystřídali a jali se vytyčit barák, abychom se mohli umýt ve vaně. Bohužel jsme se u výpočtu souřadnic trošku spletli a koupali se spíš v záchodě XD...
Poslední pracovní den jsme měli opět na programu dvě úlohy. Rozdělili jsme se tentokrát na dvě čety. Dopoledne jsme hledali vedení a dělali k tomu polohopis pro tvorbu nákresu situace. Odpoledne jsme zakončili pobyt součtovou konstantou.
První den jsem při VPN objevila v trávě opuštěný nafouknutý volejbalový balon. Vypůjčila jsem si ho a mohli jsme si občas pěkně pinknout. Poslední den po večeři a po naložení auta přístroji a nástroji jsme si šli naposled zapinkat před náš baráčik. Akorát začalo pršet. Ještě se dvěmi ochranitelkami okna jsme se umístily pod střechu a přihlížely pinkání ke kterému se nadšeně přidal i Lukíno Žárovkič. Reflexivně jsem mu málem vyrazila zuby, když míč letěl až příliš blízko mě XD ... Déšť zanedlouho ustal a i my ochranitelky oken jsme se také zapojily do pinkání. Žárovka zadal požadavek, že dokud si nevydržíme pinkat bez spadnutí míče na zem 2 minuty, tak nepůjdem do hospody. Po hodině a něco snažení se konečně zadařilo. To bylo slávy XD
Trochu se divím, že jsem tuto výuku jakžtakže přežila ve zdraví. První den jsem si odřela a narazila nohu při velice šikovném přelézání plotu pro míč. Nějaký třetí den jsem si málem zlomila nohu, protože jsem přehlídla poslední schod a včera jsem si rozsekla ret, když jsem chytala taktéž velice šikovně létající talíř :D...
Večer jsme toho moc neudělali, šlo se do hospody. Několik lidiček už večer odjelo dom a zbytek ráno.
Ještě jsme neodevzdali žádnou ze sedmi úloh. Achjo, a to se mají odevzdat do 20. Ještě jsme si zapomněli stáhnout jeden protokolík z počítače, co tam byl k dispozici, tak budu muset v pátek do školy.
Dneska přijet domu a zítra zas ku Práze, jupí... a ve středu na zkoušku...
jupííí jej...
Doufám, že nevadí pořizovatelkám použitých fotek, že jsem je sem dala, pokud ano, tak se ozvěte a možná s tim něco udělám a nebo ne :)
Trochu se divím, že jsem tuto výuku jakžtakže přežila ve zdraví. První den jsem si odřela a narazila nohu při velice šikovném přelézání plotu pro míč. Nějaký třetí den jsem si málem zlomila nohu, protože jsem přehlídla poslední schod a včera jsem si rozsekla ret, když jsem chytala taktéž velice šikovně létající talíř :D...
Ještě jsme neodevzdali žádnou ze sedmi úloh. Achjo, a to se mají odevzdat do 20. Ještě jsme si zapomněli stáhnout jeden protokolík z počítače, co tam byl k dispozici, tak budu muset v pátek do školy.
Dneska přijet domu a zítra zas ku Práze, jupí... a ve středu na zkoušku...
jupííí jej...
Doufám, že nevadí pořizovatelkám použitých fotek, že jsem je sem dala, pokud ano, tak se ozvěte a možná s tim něco udělám a nebo ne :)
Žádné komentáře:
Okomentovat