Del moe, woe aneb autobus konečně přijel

     Bylo, nebylo, za devatero horami, lesy, řekami, poli, loukami, pěšinami, cestičkami, silnicemi, dálnicemi, městečky, městy a sídlišti se rozkládá město střední velikosti. Svou kulturní vybaveností, však nestačí dvou či vícero jedincům, a ti jsou nuceni ve tmě za svitu luny využít hromadný dopravní stroj a odfrčeti do vedlejší obce, když jede. Před rokem dopravní prostředek zklamal a jedinci si mohli jít leda tak oloupat brambory...

     Letos je ale všechno jinčí. Busovité stvoření skutečně dorazilo, sežralo neposedné živočichy a vyplivlo je o pár kilometrů dále, jak si ti tvorové přáli.

     Zahlceni vzpomínkami na časy dávno minulé se dva tvorové vydali šouravou chůzí po téměř liduprázdných ulicích k zařízení, jež jim bylo cílem cesty. Jaký byl šok při pohledu na budovu, která se jim vryla do paměti jako sídlo divných zjevů, dnes působila téměř malebně. Zjevům nastal útrum. Bez bázně, ne jako poprvé, kdy se jim dovnitř nechtělo kvůli těm divným návštěvníkům, se dvojice s hlavou vztyčenou vrhla dovnitř. Opět se nestačila divit. Vymalované stěny vstupní místnosti, málo lidí a ještě ke všemu si zde námi sledovaná dvojice připadala jako holátka, věkový průměr se poněkud zvedl asi tak o 20 let..., no o 10 určitě ??

     Po odložení teplých svršků a vyprázdnění močových měchýřů se odebrali do sálu. Předkapela má býti z Německa? Nějaký Del moe? ... Dvojice byla zklamána, ... asi kvůli vidině dlouho neviděné fiXy, jim Del moe neřeklo ani woe, ani nic jiného. Ještě k tomu všemu nemluvili ani nezpívali německy, ani jedno SLOVO! ... warum warum, ptám se já? stydí se za svůj jazyk, nebo co? ... Nemohu říci, že by bylo špatní, někomu se to třeba i líbí, dvojice však byla vůči nim příliš zaujatá...

     Po urovnání kabeláže a odnosu nepotřebných nástrojů a přístrojů se zjevila na pódiu dlouho vyčkávaná čtveřice. Bez dlouhých cavyků se pustili do díla. Přijeli s novou deskou, a proto s ní samozřejmě i začali. Dvojice jen zírala, poprvé se bez problémů dostala úplně dopředu a nikdo ji odtud nevyháněl. Tři metry od vystupujících bylo samo o sobě úžasným zážitkem dobíjejícím ztracenou energii. Téměř dvě hodiny odreagování byly famózní, přímo balzám na duši, myslím, že by se to mělo ordinovat častěji :D. Po dvou přídavcích byl konec, vyzvedlo se odevzdané oblečení a odešlo se z místa dění.

      Po dlouhé půlhodině se dokonce podařil i lov taxíku, a tak se dvojice výletníčků mohla vrátit domů :)

příloha:

Vše za 39

Detaily

Antidepresivní rybička