Bacha, něco padá!

     Už je to nějakou dobu, co jsem se tady nevyjadřovala o školních škamnech...

     Je o dva týdny později a o dva týdny hůř, jak jinak. Už ani nemám sílu propadat depresím, stejně je to všechno v kýblu. XD Já jsem věděla, že budou předměty všechny naprd a taky jo.

     Aktuální situace je špatná. Nadcházející týden bude hrozný. I když stále ve mně přežívá miniaturní naděje, že to přeci jen nebude tak špatné, že se to zvládne, ale věřím tomu opravdu? Ráda bych...

     Něco tady visí ve vzduchu a není toho málo. A člověk stejně s tím nic nedělá, jenom tak tiše sedí, hledí a čeká, kdy to na něj spadne. Nejhorší je s něčím začít, máte toho milion a co dřív? A když se to vezme kolem a kolem, je už čtvrtina semestru na námi...

     Příští týden budeme psát v pondělí a v pátek test, první z vyrovnáváku a druhý z matiky, ani na jeden nejsem ani zdaleka připravená a co s tím teď? Ještě musím odevzdat úkol na vyrovnávák, který už mam naštěstí skoro hotový, promatlala jsem se jím za uplynulý víkend... propadám únavě za dnešek... asi usnu... je to povznášející pocit lehnout si na notebook, zavřít oči a na vlnách lehké hudby se odebrat do hlubin snů... a nic nedělat... dneska už nic neudělám, a to bych měla...

     Úkol z matiky si na mě brousí zuby a ta teorie chyb ... dneska na přednášce nám tam pan Žárovka zas něco dokazoval a vysvětloval nám u toho postup: "Tak tady se to vydělí n, ... jen tak, a ono vám to pak vyjde." XD Fakt takovejhle mívam dojem u matiky nebo u fyziky, že si prostě někdo vymyslí nějakou úpravu "jen tak", aby mu to vyšlo XD... jsme z toho nemohli :D

     Poslední dnešní přednáška od šesti do půl osmí - právo, bylo děsný, jsem tam chcípala... nesnášim právnickej jazyk, já bejt na právnický škole, tak se snad na první hodině zabiju... hrůza, mi přišlo, že mluvila furt o jednom a tom samym, akorát pokaždý maličko jinak... jsem mrtvá...

     Samozřejmě vyrovnávák a matika nejsou jediný předměty, na který bych měla něco dělat, je tu ještě geodézie, kde se mi nakupily už dvě úlohy, který jsme změřili a měla bych je zpracovat a céčko, který mi pomalu ale jistě utíká velmi daleko... já se z toho jednou zcvoknu, ale teď už nemam na nic sílu...

     Samozřejmě, že nám na koleji ještě nezačli topit... ještě že mam přímotop, ach to je nádhera, když se na vás žene teploučký vzduch... končim, jdu někam zhynout... hauk...