Poflakování

      Tento týden, konkrétně od pondělního odpoledne přispívám svou osobou osobně ke zvýšení počtu obyvatel hlavního našeho milého města. Nechtělo se mi poflakovat bezcílně v domovském městečku plného klacíků. Proto jsem se rozhodla využít příležitosti a strávit pár volných chvílí v místě školní docházky. Ne, že bych se tady zrovna nenudila, ale není to zas tak hrozné, jenom jsem líná něco dělat a následkem čeho se dostaví ten nepěkný pocit nudy.

        Za uplynulé dva dny jsem nachodila opět dalších pár jarních kilometrů, kdyby ale nebyl takový hic, byly by to mnohem přívětivější procházky. Během toulek se ke mě přidalo pár všelijakých věcí a dle zákona zachování hmoty mne na oplátku opustily kovové kulatosti a nějaké ty papírově hranaté placatosti.

      Předevčírem až včera jsem se dozvěděla docela zajímavou věc. Nenapadlo mě, že si tady zahraju kulečníkovitou hru a už vůbec mě nenapadlo, že mi to chvílema i docela půjde. Že by pomohl počítačový trénink ??? XD no... asi ne, spíš štěstí XD Akorát hrát přes 5 hodin v kuse bylo nad mé síly... okolo půl třetí jsem už pomalu začínala fandit soupeřům, protože jsem se z najednou velmi pohodlného křesla nechtěla vůbec zvedat. A trefit se "do díry" se mi dařilo tak jednou za půl hodiny XD. Radši jsem to zabalila a odploužila se do míst určených ke spaní.

        Že bych příští semestr vyvenčila tágo, co máme schovaný doma ve skříni? To bych byla hodně velkej hráč s vlastnim tágem - velkej profík XD

      Kdybych dneska chtěla někam vyrazit po Praze, musela bych jít pěšky, jelikož a protože je stávka. Venku jsem teď byla akorát na obědě a v Blile a při té krátké obchůzce jsem zjistila pozoruhodné věci. Nejenom, že je venku hnusný hic a vedro v jednom. Je všední den a neuvěřitelný klid a mír rozprostírající se ulicemi. Žádný ruch, žádný spěch, žádný stres, pohoda. Metro prej nejezdí, většina tramvají a autobusů stojí, krása, když teda někdo někam nechce. Holt ať si tam dojde, za pár hodin tam bude XD. V menze nás bylo asi 15...

Co já budu dělat?!