O smyslu vševesmíru

Jak jsem už nějaký ten čas na mateřské, či spíše rodičovské a po psychické stránce se až tak moc nezaměstnávám, bloudí mi mozek v různých uličkách a serpentinách a přemítá o různých věcech. Pokud si milý potulný čtenáři chceš přečíst nějaké ty mé hloubavé bludy vstup dále, přeji pěkné počtení.

Koblihstán na vzestupu

"A je to tady!"

Tímto prohlášením ohlašoval mi můj drahý choť na jaře zprávy o zavírání škol a hranic a všeho... Akorát jsem vždy ze sebe otrávěně vydolovala: "Co zase?"

Fakticky nefanaticky o kojení

Kojení

je to něco, co se považuje za zcela normální a přirozenou věc. Dřív nebyly žádné sunary, nutrilony ani nic jiného, jen kojné... a taky se nedonošenci třeba "dopejkali" v troubě :D...

Dneska už jsou různé vymoženosti a také umělé mléko.

Nikdy bych si nikoho nedovolila nějak hanět za to, že nekojí a že krmí UM. Někomu to prostě nejde a nebo nechce z nějakého důvodu. Každý ať se chová v tomto směru dle svého nejlepšího svědomí a  vědomí. Já jsem se kojit snažila a ono to nějak šlo. 

Než jsem měla dítě, neuměla jsem si představit, co to to kojení vlastně obnáší a jak je náročné, nejen fyzicky - že jako mnohé jiné jsem byla vyhublejší než normálně, ale především je to děsně na palici. ... a o tom to dneska bude, nejsem žádný odborník, ani žádná laktační poradkyně, jenom někdo, kdo kojil 12 měsíců a občas to byl fakt boj, uf... Jako sama sebe obdivuju, že jsem to tak dlouho vydržela.

Proto se milý čtenáři, kterých vás je jen hrst, posaď a čti, pokud chceš, bude to dneska nasáklé mlíkem, do kafe se taky dá dát :D ...

Buď v klidu!

Uklidni se! Buď v klidu!

... rady nad zlato

Sluníčkové mateřství

Jak se nám vede? No přece SLUNÍČKOVĚ!

Típky a tríčky v těhotenství

Chtěla bych se tu podělit o nějaké ty vychytávky, co jsem za poslední dobu pochytila.

Nevím, jestli veškeré tríčky fungují, jak se různě inzeruje, ale proč se nepodělit :D

Začátky nejsou úplně jednoduché

Po pobytu v nemocnici jsme se ocitli konečně poprvé s prďolou doma.

Přišlo mi, že těch pět dní trvalo asi 200 let a chvíle, kdy jsme trošku hekticky odjížděli do porodnice,  byla snad v jiném životě.

Všechno se změnilo. Já jsem se změnila, už jsem to nebyla jenom já, jako celý život ale my. Už v porodnice jsem začala chápat, proč matky mluví v množném čísle. Krmíme se, čůráme, kakáme, apod. Začala jsem mluvit stejně. Ono když jste s tím malým uzlíkem 24 hodin denně a pořád ho opečováváte, krmíte, přebalujete, tak jste vlastně pořád jeden. Ten uzlík bez vás v podstatě nic neudělá, teda bobek jo, ale to je tak všechno :D

Příchod domů

Dočkala jsem se, šlo se v sobotu domů, juhů!

Pobyt na Motole

Jak to tedy pokračovalo dál? No, jak jsem už zmiňovala na konci minulého příspěvku. Někdy po druhé hodině ranní se konal přesun na oddělení šestinedělí...

Totální převrat života, aneb návštěva porodnice

Je tomu už docela dlouho, co jsem vypustila do světa internetu nějaký výlev. Nějak nebyla inspirace a tak, prostě jsem dokončila školu, nastoupilo se do práce a den za dnem ubíhal v nějakém stále stejném duchu.

Ale teď je to prostě jiný, jsem plná dojmů a pojmů a začínám se učit fungovat úplně jinak než doposavaď.

Chtěla bych tady sepsat recenzi začátku nového života, otevřeně napsat zážitky z porodu a následně z pobytu v nemocnici. Bude to asi na dlouho možná na víc pokračování. Mám toho teď tolik co psát, mega moc, takže směle do toho. Pro někoho by to ale mohlo být až moc bloody show tak si rozmyslete, jestli to fakt chcete číst :D

Takže, milé děti, klidně se posaďte a poslouchejte, uslyšíte příběh, který je velkolepý :) ...