Geodeti na Měsíci

     Konec druhého týdne se chýlí pomalu, ale jistě, ke svému závěru, zítra mě čeká ještě tříhodinová přednáška z matiky, na které asi už po sté opustím tento svět...

Aký je namakaný ten život.
Skvelý ako Karel Gott,
krásny ako Johny Deep.
ako by mu z oka jééb!

Žluťásci

     Tak jsem se pod nátlakem školy opět dala na yaoi... tentokráte se mi dostalo do pařátků trošku delší dílko než minule. Manga má čtyři volume a celkem 16 kapitol. A jak se vlastně jmenuje?

Yellow

Tateno Makoto

     Řádným úchylákům, kterým jde pouze o to jedno, asi nebude zcela vyhovovat. Trvá docela dlouho než se k vyhledávané podívané jako čtenáři dostanou. Budou muset "přežít" děj. A to akční děj!

Tři zlaté vlasy děda školy

     Už tři dny utekly jako beznohý plaz... prosmýkly se kolem kotníků, zasyčely, člověk jim syčení oplatil a zahrabal se raději urychleně pod zem do bezpečí.

     Včera jsem si opět hrála na emaře, ne že bych seděla v koutě, to snad ani ne, ale nebyla jsem jednoduše osobou optimistou. Mohla za to fyzika. Přežila jsem den, který začal v deset a skončil někdy po čtvrtý (jinak mi bude končit po půl šestý) - samý cvíka: databáze, ájina, geometrie a seminář z fyziky, kterej jsem si dneska za poplatek nechala dneska ráno zapsat do KOSu, když ho splnim - odpustí se mi písemka u zkoušky. A to se vyplatí! Pokud ho teda dokážu splnit, to je zas jinčí otázka XD ...

Chní chní

     Na co jsem se to proboha dala... Jsem vyřízená po dvou prvních přednáškách v druhym semestru. Sice to jsem byla i minulej semestr, to nebylo jiný... no, ale stejně mam takovej pocit, že tenhle bude asi trochu horší... jsem cvok XD

Bobík a Bob

Jednoho dne je to tak,

odjede nám kamarád.

Jaro v Praze

     Včerejšího dne jsem byla nucena vstávat podle budíku - za ranního kuropění téměř... v 7.20 ... jak jsem za těch pár týdnů odvykla tomuto způsobu budění, byla jsem velmi zmatená XD. Naštěstí mně za okamžik došlo, že ten divnej zvuk bude pravděpodobně můj budík a že musim vstávat, aby mi neujel bus.

Ústav, nákup, obří činčila a chlupatý autobus

     Na dnešní den si dva divní jedinci naplánovali návštěvu jakéhosi Ústavu. Krátce po půl desáté se potkali na place před budovou a pokusili se ji neodkladně dobýt. První pokus se nezdařil, druhý zprvu také nevypadal dobře. Sadílkovitý tvor ale zachránil situaci a při kopírovaní papírů zvládl nejen otevřít dveře, ale také i vyzpovídat příchozí.

     Přes sklepení se dvě bytosti probojovali až do druhého patra. Minuli nástěnku, která mimo jiné hlásala, že seminář zeměpisu se Živnůstkovitým tvorem odpadl a fotografii svých dvojníků?! na schodech. Z kabinetu vyšťourali Nackovitého tvora a hovorně s ním prožili celou velkou přestávku. Při odchodu je nadšeně pozdravilo dějepisné stvoření slovem nazdár.

Freizeit

     Jak se člověk těší na chvíli, kdy nebude muset nic dělat... a když ta chvíle zrovna přijde, tak po pár dnech se nudí jak veš. Předtím si jedinec představoval, kolik věcí bude dělat, jak si bude užívat ty vzácné chvíle nicnedělání A hle, ono prd. I když jako musím uznat, že tohle je milionkrát lepší než to mučení XD.

     Tak jsem se z nudy vrátila ke hře Dragon age, kterou jsem už dohrála před Vánoci. Vzala jsem si jinou postavičku, tentokráte Dálského elfíka a po 10 hodinách uhraného času jsem zas získala Zevrana do party :D... a je to děvka, ale roztomilá ... chichichi XD

Den první

      Jen s obtížemi by jste narazili na knihu, které by se na internetu dostávaly pouze kladné recenze. Výjimky se však přeci jenom čas od času objevují. Takovýto osud byl přiřknut i této knize, rozdělené v Čechách do dvou netenkých svazků. Ve světě skrytém v optických kabelech se na ni pějí povětšinou samé ódy. Je to neobvyklé, ale ne překvapující.

Jméno větru

Patrick Rothfuss

     V zahraničí vyšlo Jméno větru pouze v jediném svazku, rozdělení do dvou je, odhaduji, pouze marketingovým tahem. Kdo by si koupil drahou tlustou knihu čítající přibližně 650 stránek, když si není jistý, zda se mu bude zamlouvat? Navíc, když jde o autorovu prvotinu.
     Jména větru se ale nemusíte obávat, zklamaní rozhodně nebudete, ba naopak. Vaším jediným přáním po dočtení bude, aby tato baculatá knížka byla o pár set stránek tlustší, nebo ještě lépe, aby se už pokračování spokojeně válelo ve vaší knihovně.
     Tato kniha spatřila světlo světa v roce 2007, o rok později vyšla i u nás v podobě již zmiňovaných dvou dílů.

Upíři versus vampýři

     Asi před pěti lety jsem narazila ještě jako docela malý Kooky na knížky od do té doby pro mě neznámého spisovatele Darrena Shana, celým jménem Darren O'Shaughnessey. V době, kdy jsem  tyto knihy potkala, byly u nás přeloženy a vydány pouhé 4 díly. Současně v Británii už bylo v prodeji všech 12 dílů. Tato sága o upírech, vznikla v čase, kdy se ještě ve světě neválely hromady bichlí o těchto krvechtivých tvorech a nešílely tu ani miliony fanynek bezdějových romantických upírských příběhů ani jiní jim podobní.

Sága o Darrenu Shanovi

Darren O'Shaughnessey

     První díl ságy vyšel v Británii v roce 2000, tedy v době, kdy se teprve začínalo rozjíždělo šílenství kolem Harryho Pottera. U nás vyšel pod nakladatelstvím Albatros o dva roky později. Kniha je určena pro děti od 12 let. Troufám si prohlásit, že příběh osloví i kdejakého dospělého.
     Mě a mnoho dalších provázela tato sága po mnoho let kvůli jejímu pomalému vydávání. Vždy jeden či maximálně dva díly za rok. Poslední, čili dvanáctý díl vyšel minulý, teda vlastně už předminulý rok, na podzim roku 2009, ve školním roce, kdy se mnoho věrných dětských čtenářů  ságy chystalo skládat maturitu.
     Celá série je psána jednoduše, srozumitelně a neuvěřitelně čtivě. Sám autor se vydává za hlavní postavu, která v ich-formě popisuje své ne zrovna hezké zážitky.