Dva roky poté

Konec světa ač předpovězen s vysokou pravděpodobností od mayské nebo kdejaké jiné civilizace, nenastal. Nadešel večer, přišlo i další ráno a nic. Rok 2012-tý a ještě k tomu jednadvacátý prosinec nepřinesl slibované.

Nastal rok 2013, 2014 a nic. 

Rozčvachtaná

Doktor Albán předpovídá

každé ráno banán snídá,

proto bude dlouho zdravý,

prohánět se pouští nahý.

Něco hodnotného hodlá má kedlubna zplodit, cítím to. Takového to něco, co převrátí svět vzhůru nohama až budeme chodit po měsíci, kde se prohánějí sloni a kolem nich si to sviští chleby v chlebníku.

Když je zima

Je zima, venku je zima. Pršelo, začalo mrznout. Metropole zamrzla, tramvaje zamrzly.
Nebe je šedivý. Barvy zmizely. Mlha, nebo smog nebo od všeho trošku?

Kedlubna není hlava

Je tu skoro prosííínec. Hm, to mam radost. Ten rok tak rychle utekol, opičák jeden.
Já nevím, ....  asi se půjdu klouzat.
Nemá někdo skluzavku, nebo cokoli jinýho... na skladě?

Pan náš milý prezident

Neodpustím si to. Vydám se jednou do vod politických...

Chtěla bych ze sebe vyseparovat pár slov, které dopadnou na hlavu. Státu. Nebudu nadávat, přijde mi to pod úroveň vykřikovat nějaká sprostá slova a házet vejci na všechny strany. Škoda vajec, radši si z nich udělat omeletu.
Každý má právo nějaký být, ale když je člověk prezidentem, měl by své choutky s touto funkcí neslučitelné na dobu svého funkčního období odhodit pod postel a nebo pro jistotu velmi hluboko zakopat na zahradě, třeba na Vysočině.

Moderní švábí svět

Asi se mi nechce nic dělat a asi toho není zas tolik na práci. Je prostě normální sobota, venku je celkem hnusně - takový normální podzim, i když na listopad to úplně nevypadá. Ale vlastně jako jo, listí padá, tak na co si stěžovat. Chtít sníh? To bych byla až moc náročná asi :D

Mám nějakou náladičku si zafilozovat o současném moderním světě, jak je všechno žúžové. Možná se budu snažit to nepojmout úplně pesimisticky, ale bůhví jak to dopadne, já bůh nejsem ...  jsem akorát švábík, co ždloubá tykadýlkama kolem sebe a prozkoumává tak okolní svět, dokud ho někdo nepleskne novinama ... švábi mají naštěstí dost životů... jenom bacha na biolit, na ten jsou i švábi krátcí...

Numericky v řiti

Já tak miluju středy, jsou tak seksy, jsou tak ve středu dění, jsou tak děsně mňau... Především to úplně nejvíc nejlepšejší cviko od 8. 00 ... ještě od osmi... přesně... by se z toho jeden oto... možná i poto... hihihi... 

Tomu komu zvoní hrana

Dívej se mnou se dívej tam kde nebe zem a nebe se spolu spojujou až tam, dívej se až to bude zaslán vzkaz, že jedno tělo jsou duše, ty naše duše při poruše trpěj a potřebujou hudbu, hudba je láva která dává mně sílu nesmírnou... tomu komu zvoní hrana tomu komu nezvoní, i tomu komu se duše láme poradit si neumí, tomu komu zvoní hrana i tomu komu nejde svět, i tomu komu se duše láme a nemůže to vydržet ...

Pan Polštář a ostatní

Přikvačil už pátý týden semestru, jak jsem si spočítala a pak odešel dopryč. Kdybych byla hodně drzá, tak jsem do Phy vůbec nemusela jezdit. Středeční výuka nám kvůli dnu otevřených vrat odpadla, jenom ve středu mam cvika. ... Ale já jsem prostě šprt tak jsem musela přijet... :D

Jasné, já jsem šprt až do morku kosti, celé dny a noci u toho sedim, protože mě to hrozně baví jak jinak se líp zabavit... leda tak prd s octem :D

Podzimní přemítání

Jak se tak lopotím tadyhle a tamhle a onehle nějaký ten pátek a jak si můj rozkošný globus vylejvá různé myšlenky po okolí až všechno nakonec kvalitně pocmrndá, rozhodla jsem se, že i já pocmrndám další místo někde na nějakém serverovském pamětníkovém přístroji...

Nebude to mít opět asi nějakou hodnotu uměleckou, jenom to budou další kecičky o různých věcech, tentokráte o těch, co mě deptají. Teda aktuálně ani moc ne... přece jenom začíná sněžit :D ... na horách, poprví letos... hih...

Jinak tohle jeeeee... třístý výlev! ... prosím, potléééésk! :D