Papír na hlavu, mloci co nemluví a poetický zob

Je dost blbej stav, když člověka nic nebaví, nejradši by ležel v posteli, čuměl na strop, nebo by úplně nejradši usnul a probudil se tak za sto, až dvěstě let. Kolem ho nic nezajímá a všechno je mu jedno. Naštěstí tyhle stavy se mi teď docela vyhýbají, nebo se dotknou jen lehce z dálky jakoby chapadlem, aby ozkoušely, jestli mají dobrou živnou půdu k seberealizaci.
Je dost jiných věcí, co se musí udělat. A to je dobře.

Zhluboka dýchat

Noooo... hem... jo ... tak jo... tak mam věci konečně vyřešený, po takový době docela úspěch, snad bude už trvalej... že mě všechno trvá tááák dlouho... asi jsem masochista...

Nasadit kaťata a do školy, za chvíli

Vůbec nevim, o čem mám psát, ale docela se mi chce něco sesmolit. Je mi nějak fuk, jestli to někdo bude číst nebo ne, stejně to zas nebude mít hlavu či patu nebo dokonce palec u nohy. ... jako vždy, že ... když jsou skvrny na slunci ... XD

Vánoce na dohled

To je děs, jak to letí všechno... připadám si jak stoletá bábička, která nestačí koukat kolem XD ... za 4 měsíce je Štědrý den ...  no nic...

Pracovní idylka

Pracovní idylka...  skoro jako kobylka.... haha, zas to střevo zlobí a kdyby se do toho nepřidávala i hlava, to je zas dvojka k pohledání...

Kooky je prostě divný

NEČÍST ! ... fakt ... jsou to jenom kecy bez děje... opravdu... něco smysluplnějšího bude příště...

Bohinj a něco z okolí III.

Ano i třetí pokračování je tu. Třeba bude už poslední, boh ví...

Bohinj a něco z okolí II.

Je tu pokračování předešlého vyprávění - 2. díl, budou i další, jak to tak vypadá...

Bohinj a něco z okolí

Tož, je to tu, tak to neodkládejmeš a vrhněmeš se do díla. Povídání delší než kratší o tom, co leží jižním směrem, kolem 460 km po ortodromě od klacíkovitého městečka, a co se tam po dva týdny dělo.

Navrácená

Jak už titulek napovídá, navrátila jsem se do krajin domovských. Po dvou týdnech skotačení v místech slovinských, konkrétně bohinjských, jsem si konečně po nekonečně dlouhé cestě mohla lehnout do své miloučké postýlky. Ta je mi jako jedna z mála opravdu věrná a čeká na mě ... och, to je krásné ... XD

No, nechám pro dnešek toho podivného tlachání a ještě prozradím vlnám internetového prostoru to, že se chystám své skotačivé zážitky sepsat do pár dílků zábavně vzdělávacích příspěvků. Rozhodla jsem se totiž, že to nebudou pouhopouhé řečičky kolem a kolem jako vždy, ale bude to trochu intelektuálněji zaměřené v tom smyslu, že se budu snažit připojit k těm hromadám blbostí i nějaká fakta a tak... uvidíme, jak se mi plán povede naplnit, jestli z toho bude alespoň trošičku něco smysluplného, co se bude dát číst, či nikolivěk...
hauk...