Pracovní idylka

Pracovní idylka...  skoro jako kobylka.... haha, zas to střevo zlobí a kdyby se do toho nepřidávala i hlava, to je zas dvojka k pohledání...

Kooky je prostě divný

NEČÍST ! ... fakt ... jsou to jenom kecy bez děje... opravdu... něco smysluplnějšího bude příště...

Bohinj a něco z okolí III.

Ano i třetí pokračování je tu. Třeba bude už poslední, boh ví...

Bohinj a něco z okolí II.

Je tu pokračování předešlého vyprávění - 2. díl, budou i další, jak to tak vypadá...

Bohinj a něco z okolí

Tož, je to tu, tak to neodkládejmeš a vrhněmeš se do díla. Povídání delší než kratší o tom, co leží jižním směrem, kolem 460 km po ortodromě od klacíkovitého městečka, a co se tam po dva týdny dělo.

Navrácená

Jak už titulek napovídá, navrátila jsem se do krajin domovských. Po dvou týdnech skotačení v místech slovinských, konkrétně bohinjských, jsem si konečně po nekonečně dlouhé cestě mohla lehnout do své miloučké postýlky. Ta je mi jako jedna z mála opravdu věrná a čeká na mě ... och, to je krásné ... XD

No, nechám pro dnešek toho podivného tlachání a ještě prozradím vlnám internetového prostoru to, že se chystám své skotačivé zážitky sepsat do pár dílků zábavně vzdělávacích příspěvků. Rozhodla jsem se totiž, že to nebudou pouhopouhé řečičky kolem a kolem jako vždy, ale bude to trochu intelektuálněji zaměřené v tom smyslu, že se budu snažit připojit k těm hromadám blbostí i nějaká fakta a tak... uvidíme, jak se mi plán povede naplnit, jestli z toho bude alespoň trošičku něco smysluplného, co se bude dát číst, či nikolivěk...
hauk...

Brontosauři

Ano, podlehla jsem volání brontosauřímu. A jsem docela ráda, ale myslim, že to už nebudu opakovat. Není to úplně můj styl ...

Otitulovaná

Červen se pomalu ale jistojistě nachyluje ke svému závěru. S touto skutečností souvisí fakt, že školní docházka ve všech formách si dává pauzu, alespoň na nějaký ten měsíc. ...

Nakročeno k BlbCi

Posledních pár měsíců se mi nechtělo nějak příliš vířit hladiny internetové reality se svými výlevy. Buď bylo moc práce a nebyla nálada a nebo nebyla jenom nálada...

Fyzikálníc kolem

Opět je tomu nějaký ten pátek, kdy jsem se pustila do psaní slov spojujících se do slovních spojení a vět a vytvářejících vodopády či snad jenom skromné potůčky. Je docela neuvěřitelné, jak se tenhle semestr proměnil na něco zcela podezřelého... Chvílema mi připadá, že trvá snad celé věky a občas trošku absurdně že utekl hrozně rychle. A teď nevim, co si o tom myslet.